Input:

232/1948 Sb., Zákon o státním soudu, platné do 31.12.1952 Archiv

č. 232/1948 Sb., Zákon o státním soudu, platné do 31.12.1952
ZÁKON
ze dne 6. října 1948
o státním soudu.
Národní shromáždění republiky Československé usneslo se na tomto zákoně:
HLAVA PRVNÍ.
Organisace státního soudu.
§ 1.
Zřízení státního soudu.
Pro celé území Československé republiky se zřizuje státní soud se sídlem v Praze.
§ 2.
Složení státního soudu.
Státní soud se skládá z presidenta a z potřebného počtu vicepresidentů, občanských a vojenských soudců z povolání a soudců z lidu.
§ 3.
Systemisace.
(1)  Služební místo presidenta státního soudu se systemisuje v I. stupnici funkčního služného (v 1. platové stupnici vojenských gážistů), služební místa vicepresidentů se systemisují v II. stupnici funkčního služného (v 2. platové stupnici vojenských gážistů).
(2)  Služební místa předsedů senátů se systemisují v III. stupnici funkčního služného (v 2. platové stupnici vojenských gážistů), služební místa ostatních soudců z povolání ve IV. stupnici funkčního služného (v 3. platové stupnici vojenských gážistů).
(3)  Počet služebních míst soudců uvedených v odstavcích 1 a 2 stanoví, a systemisaci služebních míst ostatních zaměstnanců státního soudu schvaluje vláda, a to v obou případech na návrh ministrů spravedlnosti a národní obrany.
Přidělování soudců ke státnímu soudu.
§ 4.
Na návrh presidenta státního soudu mohou ministři spravedlnosti a národní obrany přechodně přiděliti ke službě u státního soudu soudce v VI. nebo vyšší stupnici funkčního služného nebo vojenské soudce ve 4. nebo vyšší platové stupnici vojenských gážistů. Proti vůli přiděleného soudce smí přidělení trvati nejvýše jeden rok.
Soudci z lidu.
§ 5.
(1)  Soudce z lidu jmenuje vláda na návrh krajských národních výborů na období jednoho roku. Soudce z lidu z vojenských osob v činné službě (§ 21, odst. 2 a 3) jmenuje vláda z osob navržených ministrem národní obrany. Po uplynutí jednoročního období mohou být tytéž osoby znovu jmenovány.
(2)  K úřadu soudce z lidu může býti povolán jen, kdo je zapsán do stálých voličských seznamů, je starší pětatřiceti let a není starší šedesáti let. Soudcem z lidu u nejvyššího soudu (§ 23, odst. 2) může býti jen osoba práva znalá.
(3)  Za soudce z lidu nebuďte povoláváni president republiky, členové zákonodárných sborů, vlády a sboru pověřenců, soudci z povolání, konceptní úředníci úřadu veřejné žaloby, obhájci ve věcech trestních a duchovní.
(4)  Přijmouti a zastávati úřad soudce z lidu je občanskou povinností. Odmítnouti úřad soudce z lidu nebo se ho vzdáti lze jen z důležitých důvodů; rozhoduje o tom rada státního soudu (§ 20), u nejvyššího soudu senát (§ 23, odst. 1).
§ 6.
Soudci z lidu hlasují před soudci z povolání, a to starší před mladším.
§ 7.
(1)  Poruší-li soudce z lidu bez závažných důvodů svou povinnost, uloží mu předseda senátu jako pořádkový trest pokutu do 10.000 Kčs a podle okolností též náhradu nákladů zmařeného jednání.
(2)  Na rozhodnutí, jímž byla uložena pořádková pokuta nebo náhrada nákladů zmařeného jednání podle odstavce 1, může si postižený stěžovati do tří dnů. O stížnosti rozhodne rada státního soudu (§ 20) a jde-li o soudce z lidu u nejvyššího soudu, senát (§ 23, odst. 1).
§ 8.
Soudcům z lidu