č. 23/1962 Sb., Zákon o myslivosti, ve znění účinném k 1.1.2001, platné do 30.6.2002
ZÁKON
ze dne 23. února 1962
o myslivosti
Ve znění:
Předpis č. |
K datu |
Poznámka |
146/1971 Sb. |
(k 1.1.1972) |
nepřímo, kompetence |
143/1991 Sb. |
(k 26.4.1991) |
doplňuje |
270/1992 Sb. |
(k 1.6.1992) |
mění, doplňuje |
ÚZ 512/1992 Sb. |
|
|
289/1995 Sb. |
(k 1.1.1996) |
mění, doplňuje |
166/1999 Sb. |
(k 28.9.1999) |
mění |
238/1999 Sb. |
(k 1.1.2000) |
mění |
132/2000 Sb. |
(k 1.1.2001) |
mění (§ 6a odst. 2, § 19 odst. 5 a 6, § 38 odst. 1 věta první) |
Národní shromáždění Československé socialistické republiky se usneslo na tomto zákoně:
§ 1
Úvodní ustanovení
Myslivost je činnost ochraňující, využívající a zkvalitňující přírodní bohatství na úseku ochrany, zušlechťování, chovu a lovu zvěře a jejích životních podmínek a je nedílnou součástí souboru hospodářských činností člověka prováděných v přírodě.
ČÁST PRVNÍ
Právo myslivosti
§ 2
(1)
Právo myslivosti je souhrnem práv a povinností zvěř chránit, cílevědomě chovat, lovit, přivlastňovat si ulovenou nebo zhaslou zvěř, zvířat shozy paroží a vejce zvěře pernaté a užívat k tomu v nezbytné míře honebních pozemků. Právo myslivosti lze vykonávat pouze podle tohoto zákona a předpisů vydaných k jeho provedení.
(2)
Vlastník honebního pozemku může při přenechání pozemku do nájmu přenechat nájemci, který je československou fyzickou1) nebo československou právnickou2) osobou, do nájmu i právo myslivosti; podnájem práva myslivosti je zakázán.
(§ 3 a 4 zrušeny)
ČÁST DRUHÁ
Honitby, obory a samostatné bažantnice
§ 5
(1)
Právo myslivosti je možno vykonávat pouze na honebních pozemcích, které okresní úřad uznal za honitbu, oboru nebo samostatnou bažantnici.
(2)
Honitby, v nichž může být vykonáváno právo myslivosti, jsou buď honitby vlastní nebo společenstevní.
(3)
Honitby jsou vytvářeny s ohledem na zájmy chovu zvěře.
§ 6
(1)
Okresní úřad může uznat za vlastní honitbu všechny souvislé honební pozemky, které má ve vlastnictví československá fyzická nebo československá právnická osoba, popřípadě místo ní osoba, která má takové pozemky v nájmu i s nájmem práva myslivosti podle § 2 odst. 2 (dále jen „vlastník honebních pozemků”), pokud mají výměru alespoň 500 ha. Návrh na uznání honitby předkládá vlastník honebních pozemků. K honebním pozemkům jednoho vlastníka, dosahujícím výměry 500 ha, mohou být přičleněny další souvislé honební pozemky jiných vlastníků, pokud se o tom dohodnou. Dohoda musí mít písemnou formu. Tento postup je možný pouze při uznávání honitby.
(2) Okresní úřad může uznat z vlastního podnětu za vlastní honitbu souvislé honební pozemky ve vlastnictví jednoho vlastníka, pokud mají výměru alespoň 500 ha, jestliže vlastník sám nepředloží návrh na jejich uznání za honitbu. Náklady s tím spojené nese vlastník honebních pozemků.
(3)
Okresní úřad může uznat za společenstevní honitbu honební pozemky více vlastníků, a to v případě, kdy výměra honebních pozemků jednoho vlastníka nedosahuje 500 ha, pozemky spolu souvisejí a dosáhnou výměry alespoň 500 ha a jejich vlastníci vytvoří honební společenstvo. Honební společenstvo je právnickou osobou.3) Návrh na uznání společenstevní honitby předkládá honební společenstvo. Členem honebního společenstva může být i vlastník souvislých honebních pozemků o výměře větší než 500 ha, jestliže nemá o uznání vlastní honitby zájem.
(4)
Okresní úřad může uznat z vlastního podnětu za společenstevní honitbu souvislé honební pozemky více vlastníků, a to v případě, že výměra honebních pozemků jednoho vlastníka nedosahuje 500 ha, pozemky spolu souvisejí a dosáhnou výměry alespoň 500 ha a…
