Input:

R 23/1962 (tr.); Doprava. Přečin proti majetku v socialistickém a osobním vlastnictví. Ublížení na zdraví Garance

č. 23/1962 Sb. rozh. tr.
Při zkoumání, zda byl naplněn znak "jednání svědčící o neodpovědném postoji k majetku v socialistickém vlastnictví" ve smyslu § 137 odst. 1 tr. zák., se nemůže soud omezit pouze na vlastní jednání, jímž byla způsobena škoda, nýbrž musí hodnotit vztah pachatele k majetku v socialistickém vlastnictví v širším měřítku.
(Rozhodnutí Nejvyššího soudu - Tzv 5/62)
Vojenský obvodový soud rozsudkem čj. T 7/62-59 ze dne 26. 1. 1962 uznal obviněného voj. z. sl. vinným trestným činem poškozování majetku v socialistickém vlastnictví podle § 137 odst. 1, 2 tr. zák. s trestným činem ublížení na zdraví podle § 223 odst. 1 tr. zák.
Předseda Nejvyššího soudu napadl toto rozhodnutí stížností pro porušení zákona s tím, že jím byl porušen zákon v ustanovení § 2 odst. 5 tr. ř., se zřetelem k § 137 odst. 1, 2 tr. zák.
Nejvyšší soud v řízení o stížnosti pro porušení zákona zjistil, že Vojenský obvodový soud porušil zákon ve stížnosti pro porušení zákona uvedeným způsobem, a proto napadený rozsudek zrušil a vrátil věc VOS k novému projednávání a rozhodnutí.
Z odůvodnění:
Skutkový základ rozhodnutí o vině ve výše uvedeném smyslu spatřoval VOS v tom, že obviněný dne 30. 11. 1961 asi ve 12,00 hod. na třídě kpt. Jaroše v Táboře jako řidič vojenského vozidla Praga V3S, předjížděl na dlážděné vozovce pokryté vrstvou bláta cyklistku v těsné blízkosti levotočivé zatáčky, při čemž po předjetí cyklistky prudce stočil řízení doprava, v důsledku čehož vozidlo dostalo smyk, odrazilo se od obrubníku zpět na vozovku a smykem narazilo do protijedoucího nákladního auta, patřícího národnímu podniku Madeta v Táboře. Po nárazu vznikla na vojenském vozidle škoda ve výši 13 406,86 Kčs, na civilním vozidle ve výši asi 35 000,- Kčs - 40 000,- Kčs a současně občan Č. utrpěl krevní výron pravého stehna a byl 20 dní neschopen práce; při nehodě byl rovněž zraněn i velitel vozu svob. V., který utrpěl zhmožděnou ránu na hlavě a byl 5 dní neschopen výcviku.
V rozsudečném výroku posoudil soud tento skutkový děj jako jednání, svědčící o neodpovědném postoji k majetku, který je v socialistickém vlastnictví ve smyslu § 137 tr. zák. Protože pak obviněný tímto jednáním způsobil značnou škodu, uznal ho soud vinným, tak jak výše uvedeno.
Rovněž v důvodech napadeného rozsudku je vyjádřen názor, že obžalovaný projevil neodpovědný postoj jak ke svěřenému vozidlu, tak i k ostatním uživatelům vozovky. Soud zde i podrobněji objasňuje, v čem neodpovědný postoj obviněného spatřuje: v tom, že předjížděl cyklistu v těsné blízkosti nepřehledné zatáčky rychlostí, nepřiměřenou stavu vozovky (35 km/hod.).
VOS tím, že tento nesprávný názor uplatnil v rozhodnutí o vině, porušil zákon v ustanovení § 137 odst. 1 tr. zák., a to nesprávným výkladem té podmínky postihu podle § 137 odst. 1 tr. zák., která spočívá v požadavku, aby obviněný způsobil škodu jednáním, svědčícím o jeho neodpovědném postoji k majetku, který je v socialistickém vlastnictví.
Pojem "jednání", svědčící o neodpovědném postoji k majetku ve smyslu § 137 tr. zák. nelze vykládat izolovaně od ostatních znaků tohoto trestného činu, nýbrž ve vzájemné