Input:

217/2009 Sb., Zákon, kterým se mění zákon č. 182/2006 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení (insolvenční zákon), ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony, ve znění účinném k 1.1.2014 Garance

č. 217/2009 Sb., Zákon, kterým se mění zákon č. 182/2006 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení (insolvenční zákon), ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony, ve znění účinném k 1.1.2014
ZÁKON
ze dne 17. června 2009,
kterým se mění zákon č. 182/2006 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení (insolvenční zákon), ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony
Ve znění:
Předpis č.
K datu
Poznámka
89/2012 Sb.
(k 1.1.2014)
ruší část třetí
Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky:
ČÁST PRVNÍ
Změna zákona o úpadku a způsobech jeho řešení (insolvenční zákon)
Čl. I
Zákon č. 182/2006 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení (insolvenční zákon), ve znění zákona č. 312/2006 Sb., zákona č. 108/2007 Sb., zákona č. 296/2007 Sb., zákona č. 362/2007 Sb., zákona č. 301/2008 Sb., zákona č. 458/2008 Sb. a zákona č. 7/2009 Sb., se mění takto:
1. V § 25 odstavec 1 zní:
„(1)  Insolvenčního správce pro insolvenční řízení ustanovuje insolvenční soud. Je-li s rozhodnutím o úpadku spojeno rozhodnutí o povolení reorganizace podle § 148 odst. 2 a je-li v předloženém reorganizačním plánu určena osoba insolvenčního správce, ustanoví insolvenční soud insolvenčním správcem tuto osobu; to neplatí, nesplňuje-li takto určený insolvenční správce podmínky uvedené v § 21 až 24. Ustanovení § 29 tím není dotčeno.”.
2. V § 25 se na začátek odstavce 2 vkládá věta „Nejde-li o případ podle odstavce 1, insolvenční soud ustanoví insolvenčním správcem osobu, kterou určí předseda insolvenčního soudu.” a na konci odstavce 2 se doplňuje věta „Nebrání-li tomu jiné okolnosti, určí předseda insolvenčního soudu insolvenčním správcem dlužníků, kteří tvoří koncern, stejnou osobu.”.
3. V § 34 se dosavadní text označuje jako odstavec 1 a doplňuje se odstavec 2, který zní:
„(2)  Je-li insolvenční správce vyloučen z některých úkonů proto, že mohou odporovat společnému zájmu věřitelů v insolvenčním řízení, ve kterém byl rovněž ustanoven insolvenčním správcem, ustanoví insolvenční soud pro tyto úkony odděleného insolvenčního správce vždy.”.
4. § 82 zní:
㤠82
(1)  Předběžné opatření v insolvenčním řízení může insolvenční soud nařídit i bez návrhu, nestanoví-li zákon jinak. Navrhovatel předběžného opatření, které by insolvenční soud mohl nařídit i bez návrhu, není povinen složit jistotu.
(2)  Předběžným opatřením může insolvenční soud také ustanovit předběžného správce.
(3)  Neodporuje-li to společnému zájmu věřitelů, může insolvenční soud z důvodů hodných zvláštního zřetele předběžným opatřením rovněž
a)  udělit souhlas se započtením vzájemných pohledávek dlužníka a věřitele v době trvání moratoria, nebo
b)  udělit souhlas se započtením vzájemných pohledávek dlužníka a věřitele i po okamžiku zveřejnění návrhu na povolení reorganizace v insolvenčním rejstříku, anebo
c)  zakázat pro určité případy nebo na určitou dobu započtení vzájemných pohledávek dlužníka a věřitele.
(4)  Předběžné opatření podle odstavce 3 lze nařídit jen na návrh dlužníka, insolvenčního správce, věřitele, jehož se započtení týká, nebo osoby, která na tom má právní zájem.
(5)  Předběžné opatření podle odstavce 3