č. 216/2002 Sb., Zákon o ochraně státních hranic České republiky a o změně některých zákonů (zákon o ochraně státních hranic), ve znění účinném k 18.12.2015
ZÁKON
ze dne 2. května 2002
o ochraně státních hranic České republiky a o změně některých zákonů
(zákon o ochraně státních hranic)
Ve znění:
Předpis č. |
K datu |
Poznámka |
481/2004 Sb. |
(k 7.9.2004) |
v § 5 mění odst. 2 |
178/2007 Sb. |
(k 12.7.2007) |
v § 4 odst. 2 písm. b) nahrazuje slova |
379/2007 Sb. |
(k 21.12.2007) |
mění § 10 |
274/2008 Sb. |
(k 1.1.2009) |
ruší část druhou |
301/2009 Sb. |
(k 1.1.2010) |
mění § 7 odst. 1 |
314/2015 Sb. |
(k 18.12.2015) |
mění § 10 |
Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky:
ČÁST PRVNÍ
OCHRANA STÁTNÍCH HRANIC ČESKÉ REPUBLIKY
HLAVA I
ZÁKLADNÍ USTANOVENÍ
§ 1
Předmět úpravy
Tento zákon upravuje
a)
ochranu státních hranic České republiky (dále jen „ochrana hranic”) proti jejich nedovolenému překračování a zajištění plnění některých závazků, vyplývajících z mezinárodních úmluv o odstraňování kontrol na společných hranicích,1) (dále jen „schengenská dohoda”),
b)
oprávnění Policie České republiky (dále jen „policie”) při zajišťování ochrany hranic,
c)
správní delikty na úseku ochrany hranic.
§ 2
Ochrana hranic
(1)
Ochranou hranic se rozumí soubor opatření organizačního a technického charakteru, jehož cílem je zabránit nedovolenému překračování státních hranic České republiky (dále jen „hranice”); tato opatření se provádějí
a)
na hraničních přechodech2) a
b)
mimo hraniční přechody
1.
v blízkosti hranic, to znamená do vzdálenosti 5 kilometrů od hranic, a dále
2.
ve vzdálenosti do 25 kilometrů od hranic.
(2)
Ochranu hranic zajišťuje policie soustavně po celé délce hranic.
§ 3
Překračování hranic
(1)
Hranice lze překračovat za podmínek stanovených zvláštním právním předpisem2) nebo mezinárodní smlouvou, jíž je Česká republika vázána,3) (dále jen „mezinárodní smlouva”).
(2)
Každá osoba překračující hranice je povinna se na vyzvání policie podrobit kontrole, stanoví-li tak zvláštní právní předpis2) nebo mezinárodní smlouva.3)
(3)
Za nedovolené překročení hranic se považuje
a)
jejich překročení mimo hraniční přechod,
b)
jejich překročení na hraničním přechodu v jiné než stanovené provozní době nebo překročení v rozporu s účelem hraničního přechodu,
c)
úmyslné vyhnutí se kontrole na hraničním přechodu,
pokud zvláštní právní předpis
2) nebo mezinárodní smlouva
3) nestanoví jinak.
HLAVA II
OPRÁVNĚNÍ PŘI ZAJIŠŤOVÁNÍ OCHRANY HRANIC
§ 4
Oprávnění při zajišťování ochrany hranic
(1)
Při zajišťování ochrany hranic na hraničním přechodu je příslušník policie (dále jen „policista”) oprávněn provést prohlídku osoby, zavazadel a dopravního prostředku.
(2)
Při zajišťování ochrany hranic je policista v jejich blízkosti oprávněn
a)
vyzvat k prokázání totožnosti osobu, má-li důvodné podezření, že páchá trestný čin nebo přestupek v souvislosti s ochranou hranic,
b)
provést prohlídku osoby, zavazadel a dopravního prostředku, má-li důvodné podezření, že osoba nedovoleně překročila hranice nebo je hodlá nedovoleně překročit, anebo má-li důvodné podezření, že se tato osoba svým jednáním dopouští trestného činu organizování a umožnění nedovoleného překročení státní hranice,
c)
vstupovat a vjíždět na jiný než veřejně přístupný pozemek za součinnosti s jeho vlastníkem nebo oprávněným uživatelem; je-li to nezbytně nutné k plnění úkolů souvisejících s ochranou hranic a hrozí-li nebezpečí z…
