Input:

č. 213/1950 Sb. rozh. obč., Garance

č. 213/1950 Sb. rozh. obč.
Zákon č. 44/1928 Sb., o ochraně nájemníků, ve znění vyhlášky č. 62/1934 Sb.
Chce-li se přídělce nastěhovat do rodinného domku, jemu přiděleného, je to důvodem k výpovědi nájemníka, který v domku bydlí. K výpovědi tu však udělí soud svolení jen tehdy, má-li přídělce tak naléhavý zájem na získání bytu, že by jeho zachování nájemníkovi – i se zřetelem na jeho poměry – bylo krajně nespravedlivé pro přídělce.
(Rozhodnutí krajského soudu v Liberci z 27. prosince 1949, R III 477/49.)
Výměrem osidlovacího úřadu a Fondu národní obnovy byl přidělen přídělci do vlastnictví rodinný domek, v němž bydlel nájemník. Přídělce se chtěl se svou čtyřčlennou rodinou do domku nastěhovat a žádal, aby mu soud dal svolení k výpovědi nájemníka.
Okresní soud ve Frýdlantě svolil k výpovědi a v důvodech svého usnesení mimo jiné uvedl: Podle § 1 odst. 1 zákona o ochraně nájemníků může soud dát svolení k výpovědi pouze z důležitých důvodů. V souzené věci uznal soud za důležitý důvod okolnost, že akce přídělů rodinných domků v pohraničí má nepochybně ten účel, aby pracující v pohraničí mohli bydlet ve vlastních domcích. Zajisté nebylo účelem této akce vytvořit domy nájemní, kde by vlastník sám nebydlel a toliko by vybíral nájemné. To je jasně patrno z toho, že se do vlastnictví přidělují pouze domky rodinné. Je tedy v intencích osidlovací politiky, aby se přídělci mohli co nejdříve do přidělených domků nastěhovat. Vypovídaný nájemník namítá, že nemá náhradní byt. Pokud však zákon o ochraně nájemníků nestanoví opak, není podmínkou svolení k výpovědi, aby měl vypovídaný nájemník náhradní byt. Nehledě k tomu je však z potvrzení místního národního výboru patrno, že pro vypovídaného nájemníka je uvolněn náhradní byt o kuchyni a pokoji. Dále je třeba mít zřetel i k tomu, že navrhovatel má čtyřčlennou rodinu, kdežto odpůrce rodiny nemá. Proto soud dal k výpovědi svolení.
Krajský soud nevyhověl stížnosti nájemníka.
Z důvodů:
Navrhovateli byl přidělen rodinný domek v rámci osidlovací akce. Tento domek chce se svou rodinou obývat, zejména též proto, poněvadž jeho dosavadní byt je nevyhovující. Tyto skutečnosti zakládají všeobecný výpovědní důvod podle § 1 odst. 1 zák. o ochraně nájemníků.
Správně poukazuje prvý soud k tomu, že účelem přídělové akce rodinných domků nebylo vytvořit domy nájemní a že je v intencích osidlovací politiky, aby se přídělci mohli co nejdříve do přidělených domků nastěhovat.
Tento všeobecný důvod výpovědní nevyžaduje, aby navrhovatel opatřil nájemníku náhradní byt, který by byl dostatečný. Vzhledem k celkovému účelu zákona o ochraně nájemníků a též vzhledem k ustanovení § 2 vl. nař. č. 248/1941 Sb., jehož tu je obdobně použít, je však nutno i při tomto důvodu v souzené věci zkoumat, je-li zde tak naléhavý zájem na získání nájemního předmětu, že by zachování nájemního předmětu nájemníkovi – i se zřetelem na jeho poměry – bylo krajně nespravedlivé pro přídělce.
Prvý soud s tohoto hlediska sice podmínky svolení k výpovědi nezkoumal, avšak zjistil potvrzením místního národního výboru, že pro nájemníka je k disposici náhradní byt o kuchyni a pokoji. Přídělce má čtyřčlennou rodinu, kdežto odpůrce bydlí sám v bytu o třech pokojích a má