R 21/2018 (tr.); Příslušnost soudu - místní. Zpronevěra

Nepřístupný dokument, nutné přihlášení
Input:
  • A
  • A
č. 21/2018 Sb. rozh. tr.
Místní příslušnost, Zpronevěra
§ 18 odst. 1, 2 tr. ř., § 206 tr. zákoníku
Okolnost, kde má sídlo nebo bydliště poškozený, není sama o sobě součástí zákonných hledisek pro určení místní příslušnosti soudu (§ 18 odst. 1, 2 tr. ř.).
Trestný čin zpronevěry podle § 206 tr. zákoníku není distančním deliktem jen proto, že poškozený má sídlo nebo bydliště v jiném místě, než ve kterém došlo k jednání pachatele. Distanční delikt je definován odlišností místa jednání pachatele (míněno celého a již uzavřeného jednání) od místa vzniku následku. V případě trestného činu zpronevěry je tato podmínka splněna tím, že po svěření věci pachatel se svěřenou věcí, kterou fyzicky nemá u sebe a která se nachází na jiném místě než pachatel v době jednání, naloží způsobem příčícím se účelu svěření a vylučujícím obnovení dispozice vlastníka nebo jiné oprávněné osoby (viz rozhodnutí pod č. 16/1999 Sb. rozh. tr.).
(Usnesení velkého senátu trestního kolegia Nejvyššího soudu ze dne 14. 12. 2017, sp. zn. 15 Td 36/2017, ECLI:CZ:NS:2017:15.TD.36.2017.1)
Nejvyšší soud rozhodl podle § 24 odst. 1 tr. ř. o příslušnosti soudu tak, že k projednání věci je příslušný Okresní soud Plzeň-město.
I.
Dosavadní průběh řízení
1. Nejvyššímu soudu byla předložena trestní věc obviněného M. S. pro zločin zpronevěry podle § 206 odst. 1, odst. 4 písm. d) tr. zákoníku vedená u Okresního soudu v Liberci pod sp. zn. 1 T 235/2015 s námitkou místní nepříslušnosti Okresního soudu v Liberci, kterou za podmínek uvedených v § 222 odst. 1 tr. ř. uplatnil obviněný. Sám obviněný vyjádřil názor, že místně příslušným je Okresní soud Plzeň-město, přičemž z dalších souvislostí vyplývá, že v úvahu přichází místní příslušnost také Okresního soudu v Olomouci a Okresního soudu v Prostějově.
2. V souladu s rozvrhem práce Nejvyššího soudu připadlo rozhodnutí senátu č. 7, který usnesením ze dne 2. 8. 2017, sp. zn. 7 Td 27/2017, věc podle § 20 odst. 1 zákona č. 6/2002 Sb., o soudech, soudcích, přísedících a státní správě soudů a o změně některých dalších zákonů (zákon o soudech a soudcích), ve znění pozdějších předpisů, postoupil velkému senátu trestního kolegia Nejvyššího soudu. Senát č. 7 poukázal na to, že místní příslušnost soudu ve věcech trestného činu zpronevěry byla judikatorně zásadně upravena usnesením Nejvyššího soudu ze dne 4. 2. 1998, sp. zn. 11 Nd 23/98, publikovaným pod č. 16/1999 Sb. rozh. tr., a že rozhodovací praxe senátů Nejvyššího soudu se postupně stala nejednotnou, protože v některých případech vycházela z právního názoru vysloveného v citovaném judikátu, ale v jiných případech se od něho odchýlila v tom smyslu, že za okolnost významnou pro určení místní příslušnosti soudu začala považovat sídlo, případně bydliště poškozeného. Sám senát č. 7 se v posuzované věci ztotožnil s právním názorem, který byl vysloven v uvedeném judikátu, a dodal, že se tím ocitl v rozporu např. s usneseními Nejvyššího soudu ze dne 25. 3. 2010, sp. zn. 11 Td 12/2010, ze dne 16. 12. 2011, sp. zn. 11 Td 65/2011, ze dne 12. 2. 2014, sp. zn. 7 Td 68/2013, a ze dne 9. 4. 2014, sp. zn. 7 Td 21/2014, v nichž byl vysloven odlišný právní názor.
3. Velký senát trestního kolegia Nejvyššího soudu shledal, že k projednání věci je příslušný Okresní
 
 Nahoru