č. 21/1962 Sb. rozh., Garance
č. 21/1962 Sb. rozh.
Přiznání příspěvku na úhradu osobních potřeb nerozvedené manželky závisí na jejím zdravotním stavu a na tom, zda má možnost zařadit se do pracovního procesu.
(Rozhodnutí Nejvyššího soudu z 30. ledna 1961, 3 Cz 150/60).
Okresní soud v Pelhřimově usnesením, které se stalo pravomocným, svěřil nezl. děti do výchovy matky a otec byl uznán povinným platit od 15. července 1960 na úhradu jejich osobních potřeb 250,- Kčs na každé dítě měsíčně. Současně byl uznán povinným platit na úhradu osobních potřeb matky dětí - své manželky 100,- Kčs měsíčně.
Nejvyšší soud rozhodl ke stížnosti pro porušení zákona podané předsedou Nejvyššího soudu, že tímto rozhodnutím byl porušen zákon.
Odůvodnění:
Ve věci výchovy a výživy nezl. dětí je povinností soudu, aby si náležitě objasnil a zjistil všechny skutečnosti, jež jsou rozhodné pro posouzení, jaká opatření by byla nejvhodnější v zájmu dětí, aby tak mohl svoje rozhodnutí přesvědčivě odůvodnit.
Ačkoliv přednesy rodičů nezletilých, pokud jde o jejich výchovu si zřejmě odporovaly, okresní soud nevyslechl rodiče a neobjasnil, zda se otec domáhá toho, aby nezl. děti mu byly svěřeny do výchovy či toho, aby byl upraven jeho styk s nimi. Nezjistil náležitě ani skutkový stav pro posouzení, jaké výchovné opatření by bylo nejvhodnější. Bude tedy třeba doplnit řízení a dotazem na orgány péče o mládež, národní výbory a zaměstnavatele, event. i jiným vhodným způsobem zjistit, jaké jsou poměry rodičů nezletilých a který z nich dává lepší záruku jejich řádné a pokrokové výchovy. Bude třeba zjistit i všechny skutečnosti rozhodné pro správný třídní rozbor věci.
Na rozhodnutí o tom, kterému z rodičů budou děti svěřeny do výchovy, event. jaké jiné výchovné opatření bude učiněno, bude záviset i rozhodnutí o placení příspěvku na úhradu jejich osobních potřeb. Do výdělku, jehož rodič výživou povinný dosahuje, nelze započítávat přídavky na děti, takže okresní soud neměl při stanovení alimentační povinnosti otce vycházet z výdělku 1 450,- Kčs, nýbrž toliko 1 280,- Kčs, pokud ovšem jeho výdělečné a majetkové možnosti, jež určují podle § 73 zák. o právu rodinném rozsah jeho vyživovací povinnosti, nebyly vyšší. I když je správný závěr okresního soudu, že k družce nelze přihlížet při stanovení výše alimentační povinnosti, je jeho další závěr, že otec nemá kromě nezl. dětí jiné alimentační povinnosti, v rozporu s jeho rozhodnutím, jímž mu uložil placení výživného a pro manželku - matku dětí. I v tomto směru bude třeba doplnit řízení a zjistit výdělečné a majetkové možnosti rodičů nezletilých.
Poněvadž rodiče nezletilých nežijí ve společné domácnosti, bude třeba podle výsledků dalšího řízení uvážit, zda není třeba…
