Input:

R 21/1956 (tr.); Garance

č. 21/1956 Sb. rozh. tr.
Jednotlivě hospodařící rolník odpovídá trestně za neobdělání ladem ležící půdy dané mu do povinného nájmu jen tehdy, když má dostatečné prostředky k tomu, aby bez újmy hospodaření na dosavadních pozemcích a bez jiných tíživých následků mohl půdu danou mu do nájmu vlastními prostředky obdělat.
(Rozhodnutí nejvyššího soudu z 2. prosince 1955, 1 Tz 261/55.)
Obviněnému rolníku hospodařícímu na zemědělské půdě o výměře 9,35 ha přidělil místní národní výbor v roce 1954 podle zákona č. 55/1947 Sb. do povinného nájmu další pozemek ve výměře 2,70 ha. V hospodářském roce 1955, a to do 15. května uvedeného roku, však obviněný pozemek takto mu do nuceného nájmu přidělený neobdělal a nechal ho ležet ladem.
Lidový soud v Prostějově rozsudkem z 5. července 1955 uznal obviněného vinným trestným činem ohrožení jednotného hospodářského plánu podle § 136 tr. zák.
Nejvyšší soud ke stížnosti pro porušení zákona podané generálním prokurátorem zrušil rozsudek lidového soudu a tomuto soudu uložil, aby věc znovu projednal a rozhodl.
Z odůvodnění:
Generální prokurátor ve stížnosti pro porušení zákona namítá, že lidový soud, uznav na vinu obviněného trestným činem podle § 136 tr. zák., porušil zákon v tomto zákonném ustanovení, poněvadž neprávem dospěl k názoru, že obviněný odmítl hospodařit na přidělených pozemcích bezdůvodně, ačkoliv stav přidělených pozemků a také všechny provozní podmínky, vesměs příznivé, umožňovaly obviněnému, aby příkaz MNV mohl bez obtíží splnit. Generální prokurátor vytýká lidovému soudu, že nevzal v úvahu obhajobu obviněného, který se snažil dovodit, že hospodaření na pozemcích jemu přidělených bylo proň hospodářsky i finančně neúnosné a že neměl dostatek pracovních sil.
Stížnost pro porušení zákona je důvodná.
Směrnice pro naši zemědělskou politiku, jak vyplývají z výsledků zasedání ÚV KSC z června 1955, označily za hospodářsky a politicky do budoucna neúnosný takový stav, jestliže v našem státě je dosud značný počet hektarů půdy v povinném nájmu, a z toho velká většina u jednotlivě hospodařících rolníků za okolností, že obdělání půdy v povinných nájmech nemohou rolníci zvládnout, protože sami mají velikou výměru půdy, nedostatek pracovních sil a provozního zařízení. Půdu ladem ležící je třeba přidělit především státním statkům, po případě jednotným zemědělským družstvům, jinak ji však obdělá podle platných směrnic STS za