Input:

21/1948 Sb., Zákon o právním postavení snoubenek a nemanželských dětí, pozůstalých po účastnících národního boje za osvobození, ve znění účinném k 1.7.1951 Garance

č. 21/1948 Sb., Zákon o právním postavení snoubenek a nemanželských dětí, pozůstalých po účastnících národního boje za osvobození, ve znění účinném k 1.7.1951
ZÁKON
ze dne 3. února 1948
o právním postavení snoubenek a nemanželských dětí, pozůstalých po účastnících národního boje za osvobození.
Ve znění:
Předpis č.
K datu
Poznámka
116/1949 Sb.
(k 1.7.1951)
nepřímo, změna kompetencí
Ústavodárné Národní shromáždění republiky Československé usneslo se na tomto zákoně:
ČÁST PRVNÍ.
Ustanovení hmotněprávní.
§ 1.
Rozsah zákona.
(1) Tento zákon se vztahuje na snoubenky a nemanželské děti, pozůstalé po účastnících národního boje za osvobození.
(2) Účastníky národního boje za osvobození se v tomto zákoně rozumějí osoby uvedené v §§ 1 a 2 zákona ze dne 19. prosince 1946, č. 225 Sb., o příslušnících československé armády v zahraničí a o některých jiných účastnících národního boje za osvobození, z osob uvedených v § 1, odst. 1, č. 1, písm. a) však jen ty, které byly v době své smrti československými státními občany.
Snoubenky a jejich právní postavení.
§ 2.
Ustanovení tohoto zákona o snoubenkách platí pro ženu, které účastník národního boje za osvobození dal svůj úmysl, uzavřít s ní manželství, najevo takovým způsobem a za takových okolností, že nemůže být pochybnosti o vážnosti a rozhodnosti úmyslu slibujícího, jestliže žena
1. je státní občanka československá, státně spolehlivá,
2. slib přijala a zamýšlené manželství bylo po právu možné aspoň v době smrti muže, avšak k sňatku nedošlo jen z toho důvodu, že muž padl nebo zemřel,
3. neuzavřela manželství s jiným mužem ani se nechovala způsobem znevažujícím zasnoubení.
§ 3.
Jsou-li splněny podmínky stanovené v § 2, příslušejí snoubence:
1. rodinné jméno (příjmení) snoubencovo,
2. právo na to, aby byla v úředním styku označována jako paní.
§ 4.
(1) Utrpěla-li snoubenka tím, že nedošlo k jejímu sňatku s účastníkem národního boje za osvobození, majetkovou újmu a je-li zvláštního zřetele hodna, zejména má-li nemanželské dítě se svým snoubencem nebo žila-li s ním ve společné domácnosti a je-li nyní její výživa ohrožena, přísluší jí nárok na přiměřené odškodnění z majetku zanechaného účastníkem národního boje za osvobození, a to proti pozůstalosti, na Slovensku, a byla-li už pozůstalost odevzdána, proti dědicům, a jde-li o odúmrť, proti státu.
(2) Přiměřenost majetkového odškodnění se posuzuje se zřetelem na majetkové a výdělkové poměry snoubenky a dědiců; snoubence však nesmí být přiznáno více, než kolik by podle okolností případu obdržela podle platných zákonných předpisů pozůstalá vdova. Při stanovení výše odškodnění lze však vzít za základ jen to, co dědicům zbude po odečtení nákladů, které vynaložili nebo budou musit vynaložiti proto, že dědictví nabyli nebo nabudou.
(3) Nedojde-li mezi účastníky k jiné dohodě, na př. k dohodě o vydání jednotlivých kusů dědictví nebo k dohodě o poskytování zaopatření, stanoví se přiměřené odškodnění v penězích.
(4) V pozůstalostním řízení posuzuje se snoubenka se svým nárokem jako věřitelka.
§ 5.
Jsou-li splněny podmínky stanovené v § 4, odst. 1, mohou být snoubence od prvního dne kalendářního měsíce následujícího po dni, kdy tento