20/1987 Sb., Zákon České národní rady o státní památkové péči, ve znění účinném k 1.1.2018

Nepřístupný dokument, nutné přihlášení
Input:
  • A
  • A
č. 20/1987 Sb.
ZÁKON
České národní rady
ze dne 30. března 1987
o státní památkové péči
Ve znění:
Předpis č.
K datu
Poznámka
425/1990 Sb.
(k 24.11.1990)
nepřímo, kompetence
242/1992 Sb.
(k 1.6.1992)
mění, doplňuje
361/1999 Sb.
(k 1.3.2000)
mění
122/2000 Sb.
(k 12.5.2000)
ruší § 42 odst. 6
132/2000 Sb.
(k 1.1.2001)
mění, 78 novelizačních bodů
61/2001 Sb.
(19.2.2001)
novelizuje nepřímo
(přechodná ustanovení č. 361/1999 Sb.)
146/2001 Sb.
(27.4.2001)
mění § 14 odst. 7, § 28a písm. a), § 35 odst. 1 a 2
320/2002 Sb.
(k 1.1.2003)
mění, 117 novelizačních bodů
18/2004 Sb.
(k 1.5.2004)
mění 24 novelizačních bodů, včetně příloh
186/2004 Sb.
(k 1.5.2004)
vkládá § 27a, mění § 34 odst. 1
1/2005 Sb.
(k 3.1.2005)
v § 23 ruší odst. 6, vkládá § 23a, nová přechodná ust.
3/2005 Sb.
(k 6.1.2005)
v § 29 odst. 2 písm. b) doplňuje slova
nález ÚS
240/2005 Sb.
(k 17.6.2005)
v § 44 ruší výraz „3,“
186/2006 Sb.
(k 1.1.2007)
mění 27 novelizačních bodů
203/2006 Sb.
(k 17.5.2006)
v § 1 odst. 1 a 2 vkládá slovo, v § 26 odst. 2 ruší písm. f)
v § 26 odst. 2 mění písm. g) - (pozn. Fulsoftu: tato změna provedena v novém písm. f) - viz novela č. 320/2002 Sb.)
158/2007 Sb.
(k 2.7.2007)
v § 14 mění odst. 6, nové přechodné ustanovení
124/2008 Sb.
(k 1.7.2008)
v § 14a odst. 2 vkládá věty
189/2008 Sb.
(k 1.7.2008)
mění, 48 novelizačních bodů
307/2008 Sb.
(k 21.8.2008)
mění, celkem 33 novelizačních bodů; nové přechodné ustanovení
223/2009 Sb.
(k 28.12.2009)
ruší slova v § 14a odst. 7 a v odst. 8 písm. b); nové přechodné ustanovení
227/2009 Sb.
(k 1.7.2010)
mění § 14a, § 35 odst. 1 písm. g) a odst. 2 písm. c), § 39 odst. 1 písm. h) a odst. 2 písm. e); vkládá nový § 43a
124/2011 Sb.
(k 12.5.2011)
mění § 20 a § 45 odst. 1
142/2012 Sb.
(k 1.7.2012)
mění § 3 odst. 4, § 7 odst. 1 a 2, § 43a
303/2013 Sb.
(k 1.1.2014)
mění, celkem 27 novelizačních bodů; nové přechodné ustanovení
127/2016 Sb.
(k 10.5.2016)
mění § 6 odst. 1
183/2017 Sb.
(k 1.7.2017)
mění, celkem 16 novelizačních bodů
225/2017 Sb.
(k 1.1.2018)
mění § 14 odst. 2 a 4 a § 26 odst. 3
Česká národní rada se usnesla na tomto zákoně:
ČÁST PRVNÍ
ZÁKLADNÍ USTANOVENÍ
§ 1
Účel zákona
(1) Stát chrání kulturní památky jako nedílnou součást kulturního dědictví lidu, svědectví jeho dějin, významného činitele životního prostředí a nenahraditelné bohatství státu. Účelem zákona je vytvořit všestranné podmínky pro další prohlubování politickoorganizátorské a kulturně výchovné funkce státu při péči o kulturní památky, o jejich zachování, zpřístupňování a vhodné využívání, aby se podílely na rozvoji kultury, umění, vědy a vzdělávání, formování tradic a vlastenectví, na estetické výchově pracujících a tím přispívaly k dalšímu rozvoji společnosti.
(2) Péče státu o kulturní památky (dále jen „státní památková péče“) zahrnuje činnosti, opatření a rozhodnutí, jimiž orgány a odborná organizace státní památkové péče (§ 25 až 32) v souladu se společenskými potřebami zabezpečují zachování, ochranu, zpřístupňování a vhodné společenské uplatnění kulturních památek. Ostatní orgány státní správy a jiné organizace spolupracují v oboru své působnosti s orgány a odbornou organizací státní památkové péče a pomáhají jim při plnění jejich úkolů.
§ 2
Kulturní památky
(1) Za kulturní památky podle tohoto zákona prohlašuje ministerstvo kultury České republiky (dále jen „ministerstvo kultury“) nemovité a movité věci, popřípadě jejich soubory,
a) které jsou významnými doklady historického vývoje, životního způsobu a prostředí společnosti od nejstarších dob do současnosti, jako projevy tvůrčích schopností a práce člověk z nejrůznějších oborů lidské činnosti, pro jejich hodnoty revoluční, historické, umělecké, vědecké a technické,
b) které mají přímý vztah k významným osobnostem a historickým události.
(2) Za podmínek podle odstavce 1 písm. a) nebo b) lze za kulturní památku samostatně prohlásit stavbu, která není samostatnou věcí, nebo soubor staveb; i taková kulturní památka se považuje za nemovitou kulturní památku.
(3) Za kulturní památku lze prohlásit soubor věcí nebo staveb, i když některé z nich nevykazují znaky kulturní památky podle odstavce 1.
§ 3
Prohlašování kulturních památek
(1) Ministerstvo kultury si před prohlášením věci nebo stavby za kulturní památku vyžádá vyjádření krajského úřadu a obecního úřadu obce s rozšířenou působností, pokud je již od těchto orgánů neobdrželo. Archeologický nález (§ 23) prohlašuje ministerstvo kultury za kulturní památku na návrh Akademie věd České republiky.
(2) Ministerstvo kultury vyrozumí písemně vlastníka o podání návrhu na prohlášení jeho věci nebo stavby za kulturní památku nebo o tom, že hodlá jeho věc nebo stavbu prohlásit za kulturní památku z vlastního podnětu, a umožní mu k návrhu nebo podnětu se vyjádřit.
(3) Vlastník je povinen od doručení vyrozumění podle odstavce 2 až do rozpadnutí ministerstva kultury chránit svoji věc nebo stavbu před poškozením zničením nebo odcizením a oznámit ministerstvu kultury každou zamýšlenou i uskutečněnou změnu jejího vlastnictví, správy nebo užívání.
(4) V rozhodnutí o prohlášení nemovité věci za kulturní památku může ministerstvo kultury současně uvést, že výslovně uvedené stavby se kulturní památkou nestávají, ačkoli pozemek, na kterém jsou zřízeny, se za kulturní památku prohlašuje. Ministerstvo kultury vyrozumí písemně o prohlášení věci nebo stavby
 
 Nahoru