Input:

R 20/1961; Dědictví Garance

č. 20/1961 Sb. rozh.
I při aplikaci ustanovení § 551 obč. zák. je třeba použít ustanovení §§ 533 obč. zák. o započtení, avšak jen v poměru mezi osobami v tomto ustanovení uvedenými, tedy v případě § 552 obč. zák. mezi nepominutelnými dědici.
Započtení podle § 533 obč. zák. může nastat i při závětní dědické posloupnosti, jestliže některý z dědiců uplatní nárok podle § 551 obč. zák.; i zde se započtení provádí jen na návrh dědice, který je oprávněn započtení požadovat, a u dědiců, kteří jsou ve stejné skupině a jejichž vzájemné nároky konkurují.
(Rozhodnutí Nejvyššího soudu z 28. listopadu 1960, 1 Cz 68/60.)
Státní notářství I v Praze usnesením odkázalo žalobce, aby se domáhali uznání svého dědického práva proti žalovanému Čs. státu žalobou.
Žalobci pak podali u býv. lidového soudu civilního v Praze žalobu, v níž se domáhali vydání rozsudku, jímž by bylo určeno, že žalobcům přísluší ze závěti celé dědictví po Š. S., který zemřel dne 28. června 1951, že vydědění jeho syna se stalo po právu a že Čs. stát z důvodů propadnutí jmění syna zůstavitele nenabyl na dědictví žádných nároků.
Býv. lidový soud civilní v Praze rozsudkem žalobu v celém rozsahu zamítl.
Krajský soud po vypuštění žalobní žádosti ohledně vydědění pozůstalého syna rozhodl o odvolání žalobců usnesením v ten smysl, že rozsudek soudu první stolice zrušil a věc mu vrátil k dalšímu řízení a rozhodnutí, přičemž v důvodech tohoto usnesení uvedl, že bude nutno se zřetelem na ustanovení § 533 obč. zák. zjišťovat, zda a kolik obdržel otec žalobcův za života zůstavitelova a kolik připadá na započtení na jeho dědický nárok, který jménem jeho podle § 551 obč. zák. uplatnil žalovaný Československý stát.
Býv. lidový soud civilní v Praze pak v důsledku své vázanosti právním názorem krajského soudu v řízení pokračoval a rozsudkem určil, že žalobcům přísluší ze závěti z 9. srpna 1950 jedna třetina celého dědictví po Š. D., který zemřel 28. června 1951 a že Čs. stát z důvodů propadnutí jmění syna zůstavitele nabyl 2/3 tohoto dědictví, přičemž v dalším žalobu zamítl. Krajský soud v Praze vzhledem k tomu, že se žalobci odvolali pouze do zamítající části rozsudku, rozsudkem potvrdil rozsudek soud první stolice, pokud byl vzat v odpor.
Nejvyšší soud rozhodl ke stížnosti předsedy Nejvyššího soudu, že usnesením krajského soudu v Praze, jímž byl zrušen rozsudek býv. lidového soudu civilního v Praze z tohoto důvodu, že soud prvé stolice se nezabýval započtením podle § 533 obč.