Input:

R 2/1968 (tr.); Ukládání trestu Garance

č. 2/1968 Sb. rozh. tr.
K otázce ukládání trestu nápravného opatření:
Při rozhodování o jakémkoli trestu musí soud posuzovat všechna hlediska pro stanovení druhu a jeho výměry rozhodná. Z toho je zřejmé, že i při úvaze o uložení trestu nápravného opatření je soud vázán nejen hledisky uvedenými v § 43, odst. 1 tr. zák., ale i hledisky obsaženými v ustanoveních § 31 odst. 1, § 23 odst. 1 a § 3 odst. 4 tr. zák.
(Rozhodnutí Nejvyššího soudu z 18. 7. 1967 - 3 Tz 19/67.)
Rozsudkem okresního soudu ze dne 19. 9. 1966 sp. zn. 4 T 161/66 byl obviněný uznán vinným trestnými činy rozkrádání majetku v socialistickém vlastnictví podle § 132 odst. 1, písm c) tr. zák., zpronevěry podle § 248 odst. 1 tr. zák. a podvodu podle § 250 odst. 1 písm. a) tr. zák.
Krajský soud k odvolání obviněného rozsudkem ze dne 20. 12. 1966 sp. zn. 2 To 348/66, podle § 258 odst. 1 písm. d), e), f), odst. 2 tr. ř. zrušil rozsudek okresního soudu ve výroku o vině trestným činem rozkrádání majetku v socialistickém vlastnictví podle § 132 odst. 1 písm. c) tr. zák. a v důsledku toho i výrok o trestu, o zařazení obviněného do druhé nápravně výchovné skupiny i o náhradě škody poškozenému K a podle § 259 odst. 3 tr. ř. znovu rozhodl tak, že obviněného uznal vinným trestným činem podvodu podle § 250 odst. 1 a) tr. zák.
Za tento trestný čin, jakož i za další trestné činy tímto rozhodnutím odvolacího soudu nedotčené, pak byl obviněnému podle § 248 odst. 1 tr. zák. za použití § 35 odst. 1 tr. zák., § 43 odst. 1, § 44 odst. 1, 3, 4 tr. zák. uložen trest nápravného opatření v trvání 10 měsíců s tím, že z odměny za práci náležející obviněnému připadá 15 procent státu a že se obviněnému ukládá, aby po dobu výkonu trestu nápravného opatření se zdržoval nadměrného požívání alkoholických nápojů.
Ke stížnosti pro porušení zákona podané generálním prokurátorem Nejvyšší soud zrušil rozsudek krajskému soudu ve výroku o trestu a ve výroku, jimž byl ponechán beze změny rozsudek okresního soudu ve výroku, že podle § 229 odst. 1 tr. ř. se Dopravní podnik města K. odkazuje se svými nároky na náhradu škody na řízení ve věcech občanskoprávních a přikázal krajskému soudu, aby věc v potřebném rozsahu znovu projednal a rozhodl.
Z odůvodnění:
Proti rozsudku krajského soudu podal generální prokurátor v neprospěch obviněného a ve lhůtě uvedené v § 272 tr. ř. stížnost pro porušení zákona. Námitky v ní jsou zaměřeny toliko proti výroku o trestu nápravného opatření, který podle názoru generálního prokurátora zejména vzhledem k opakování trestné činnosti stejného druhu, pro níž byl obviněný v minulosti soudně trestán, nezaručuje možnost nápravy obviněného a je ve zřejmém nepoměru pachatele i ve zřejmém rozporu s účelem trestu. Generální prokurátor proto navrhuje zajištění nápravy vadného rozhodnutí.
Nejvyšší soud podle § 267 odst. 1 tr. ř. přezkoumal na podkladě stížnosti pro porušení zákona správnost všech výroků napadeného rozsudku, jakož i řízení, jež mu předcházelo a shledal, že napadeným rozsudkem byl porušen zákon.
Nutno předeslat, že skutková zjištění uvedená v napadeném rozsudku odpovídají výsledkům trestního řízení a provedeným důkazům. Obviněný skutkový děj ve všech případech také doznal a jeho doznání