Input:

2/1965 Sb., Vyhláška ministra zahraničních věcí o Smlouvě o obchodu a plavbě mezi Československou socialistickou republikou a Maďarskou lidovou republikou Garance

č. 2/1965 Sb., Vyhláška ministra zahraničních věcí o Smlouvě o obchodu a plavbě mezi Československou socialistickou republikou a Maďarskou lidovou republikou
VYHLÁŠKA
ministra zahraničních věcí
ze dne 2. prosince 1964
o Smlouvě o obchodu a plavbě mezi Československou socialistickou republikou a Maďarskou lidovou republikou
Dne 20. prosince 1963 byla v Praze podepsána Smlouva o obchodu a plavbě mezi Československou socialistickou republikou a Maďarskou lidovou republikou.
Se Smlouvou vyslovilo Národní shromáždění souhlas dne 5. června 1964 a president republiky ji ratifikoval dne 19. června 1964. Ratifikační listiny byly vyměněny v Budapešti dne 25. září 1964.
Podle svého článku 23 odstavce 1 Smlouva vstoupila v platnost dne 25. října 1964.
České znění Smlouvy se vyhlašuje současně.
 
První náměstek ministra:
dr. Gregor v. r.
 
SMLOUVA
o obchodu a plavbě mezi Československou socialistickou republikou a Maďarskou lidovou republikou
President Československé socialistické republiky a presidiální rada Maďarské lidové republiky
vedeni přáním upevnit a prohloubit bratrskou spolupráci národů obou států také v oblasti obchodu a rozšířit hospodářské vztahy na zásadách rovnoprávnosti a vzájemných východ a tím dále zvyšovat životní úroveň národů obou zemí se rozhodli uzavřít Smlouvu o obchodu a plavbě.
Za tím účelem jmenovali svými zmocněnci:
President Československé socialistické republiky
ministra zahraničních věcí
Václava Davida,
Presidiální rada Maďarské lidové republiky
mimořádného a zplnomocněného velvyslance
Lájose Cséby,

kteří, po výměně plných mocí, jež shledali v dobré a náležité formě, se dohodli takto:
Článek 1
1. Smluvní strany učiní všechna nutná opatření v zájmu dalšího upevňování a rozšiřování obchodních styků mezi oběma státy v duchu bratrské spolupráce a vzájemné pomoci a na zásadách rovnoprávnosti a vzájemných výhod.
2. Za tím účelem upraví smluvní strany vzájemně výměnu zboží a ostatní hospodářské styky v dlouhodobých a ročních dohodách o výměně zboží, platech, o poskytování dopravních a zasilatelských služeb, v dohodách o hospodářské spolupráci, případně v jiných dohodách; tyto dohody budou uzavírány mezi vládami nebo mezi příslušnými orgány obou států.
3. Po sjednání dohod uvedených v odstavci 2 tohoto článku učiní smluvní strany vhodná opatření v duchu socialistické spolupráce, aby zcela splnily závazky stanovené v dohodách týkající se výměny zboží, platů, dopravy a zasilatelství, jakož i jiných hospodářských oblastí, a nepodniknou nic, co by mohlo jakýmkoli způsobem splnění těchto závazků překážet.
Článek 2
Smluvní strany si vzájemně poskytnou bezpodmínečné a neomezené zacházení podle zásady nejvyšších výhod ve všech otázkách týkajících se obchodu, vnitrozemské plavby, jakož i všech ostatních hospodářských styků mezi oběma státy.
Článek 3
1. Podle zásady nejvyšších výhod nebudou smluvní strany zacházet s právnickými osobami, které se zabývají zahraničně obchodní nebo jinou hospodářskou činností, a s plavidly druhé smluvní strany méně výhodně než zacházejí s firmami, právnickými osobami a plavidly