č. 2/1954 Sb. rozh. obč., Garance
č. 2/1954 Sb. rozh. obč.
Zákon č. 139/1947 Sb., o rozdělení pozůstalostí se zemědělskými podniky a o zamezení drobení zemědělské půdy.
Závěť, v níž byl odkázán dvěma osobám pozemek, který nelze podle § 17 odst. 1 zákona dělit, je neplatná jen potud, pokud by měla být provedena způsobem odporujícím tomuto zákonnému ustanovení.
Ustanovení § 17 odst. 5 zákona, že nelze-li při dědické posloupnosti vzhledem k ustanovení prvé věty tohoto odstavce poměr mezi účastníky jinak uspokojivě vypořádat, třeba pozemek prodat v dobrovolné dražbě, platí jak pro dědění ze zákona, tak i pro dědění ze závěti.
Na manžely, kteří nabývají zemědělský pozemek, avšak spolu jako manželé nežijí, nelze hledět ve smyslu § 17 odst. 5 posl. věta zákona jako na jednu osobu.
(Rozhodnutí krajského soudu v Ostravě z 19. června 1953, 7 Co 188/53.)
Zůstavitelka odkázala manželům v závěti pozemek o výměře 19 a.
Státní notářství v Ostravě prohlásilo usnesením tuto závěť za neplatnou a rozhoďo, že po právní moci usnesení bude v projednávání dědictví pokračováno s dědici ze zákona. Z odůvodnění: Podle § 17 zák. č. 139/1947 Sb. možno zemědělskou půdu dělit reálně mezi živými nebo při dědické posloupnosti jen tehdy, když dělením vzniknou pozemky účelně obdělávané o výměře aspoň 0,50 ha. Právní jednání a nařízení zůstavitelova tomu se příčící jsou neplatná. V daném případě rozdělením odkázané půdy pozemky ve výměře alespoň 0,50 ha vzniknout nemohou. Také nabytí ideálních spoluvlastnických podílů dědici by odporovalo zákonu, poněvadž reálné podíly odpovídající ideálním podílům by měly menší výměru než 0,50 ha. Ustanovení § 17 odst. 5 třetí věty zákona, podle něhož se má v takovém případě v řízení o projednávání dědictví pozemek (spoluvlastnický podíl) prodat v dobrovolné dražbě, nelze-li poměr mezi účastníky jinak uspokojivě vypořádat, platí podle názoru státního notářství jen v případech dědění ze zákona, nikoli v případech dědění ze závěti, poněvadž zákon prohlašuje nařízení zůstavitelova, která se příčí ustanovení § 17 odst. 1, za neplatná (§ 17 odst. 1 druhá věta a odst. 5 druhá věta). Dobrovolná dražba může tedy připadat v úvahu jen tehdy, když nastane situace odporující ustanovení dílu II. zákona č. 139/1947 Sb. při dědění podle zákona; při dědění podle nařízení zůstavitelova zákonodárce nežádoucí dědění zemědělské půdy odstraňuje tím, že zůstavitelovo nařízení prohlašuje za neplatné. Státní notářství přihlédlo i k ustanovení § 17 odst. 5 posl. věty zákona, podle něhož se na manžely nabývající zemědělský pozemek hledí jako na jednu osobu. Toto ustanovení je výjimkou z obecné zásady zákona č. 139/1947 Sb., podle níž v obecném zájmu nemá docházet k drobení zemědělské půdy pod nejmenší zákonem stanovenou výměru. Připouští-li zákonodárce tuto výjimku a hledí-li tedy na manžely jako…
