č. 19/1966 Sb. rozh. tr., Garance
č. 19/1966 Sb. rozh. tr.
I. K podmínkám způsobení škody na majetku v socialistickém vlastnictví z nedbalosti v prodejnách socialistického obchodu dáváním zboží na úvěr.
II. Je-li způsobena z nedbalosti na majetku, který je v socialistickém vlastnictví, větší škoda porušením nebo nesplněním důležité povinnosti při výkonu zaměstnání, povolání, postavení nebo funkce, jde o trestný čin porušování povinnosti v provozu socialistické organizace podle § 130 tr. zák., nikoliv o trestný čin poškozování majetku v socialistickém vlastnictví podle § 137 tr. zák.
(Rozsudek Nejvyššího soudu z 16. prosince 1965 - 9 Tz 41/65.)
Rozsudkem krajského soudu v Bánské Bystrici jako soudu odvolacího z 3. června 1965 sp. zn. 2 To 209/65 byl obviněný A uznán mj. vinným trestným činem poškozování majetku v socialistickém vlastnictví podle § 137 odst. 1 tr. zák., spáchaným tak, že jako hmotně odpovědný vedoucí prodejny lidového spotřebního družstva Jednota v H. Š. náležitě nevykonával povinnosti, vyplývající z této funkce, zejména prodával bez náležité evidence zboží na úvěr, z čehož část tržeb vyinkasoval až po inventuře, což mělo za následek, že od 23. ledna 1964 do 6. června 1964 způsobil na prodejně manko ve výši 12 612 Kčs ke škodě LSD Jednota v D. K.
Nejvyšší soud ke stížnosti pro porušení zákona, podané generálním prokurátorem v neprospěch obviněného, zrušil napadený rozsudek mj. i v uvedeném výroku o trestném činu poškozování majetku v socialistickém vlastnictví podle § 137 odst. 1 tr. zák. a věc vrátil okresnímu prokurátorovi v D. K. k došetření.
Z odůvodnění.
Krajský soud odůvodnil výrok o trestném činu podle § 137 odst. 1 tr. zák. nedostatečně jen tím, že obviněný neoprávněně prodával zboží na úvěr a peníze od občanů pravidelně nevyinkasoval, o čemž svědčí skutečnost, že po inventuře si zadržel částku 700 Kčs, kterou dostal dodatečně od zákazníků.
Skutková zjištění krajského soudu jsou v tomto směru zcela nedostatečná. Ohledně dávání zboží na úvěr bylo v průběhu trestního stíhání prokázáno doznáním obviněného A pouze to, že v červnu 1964 mu zákazníci zaplatili za zboží, které jim vydal předtím na úvěr, částku 700 Kčs, kterou neodvedl podniku, ale nechal si ji na výživu své rodiny. Tento skutek byl však již jednou v rozsudku krajského soudu správně posouzen jako část pokračujícího trestného činu rozkrádání majetku v socialistickém vlastnictví. Jinak před krajským soudem ani v předcházejícím řízení nebyl proveden žádný důkaz, který by svědčil o tom, že ta část celkového schodku, která zbývá po odečtení položek 5000 Kčs a 700 Kčs, o nichž bylo zjištěno, že je A zpronevěřil z tržeb, by byla způsobena tím, že obviněný dával zboží na úvěr a že je řádně neevidoval. Z povahy věci vyplývá, že by dáváním zboží na úvěr mohla být způsobena na majetku družstva Jednota nedbalostí obviněného škoda ve výši 12 612 Kčs jenom za předpokladu, že by alespoň v této ceně obviněný vydal zboží zákazníkům bez zaplacení, z nedbalosti neevidoval jména dlužníků nebo výši dlužných částek a přitom nikdo z dlužníků by zboží v této výši nezaplatil. Nedbalostní zavinění tohoto následku by vyžadovalo, aby obviněný buď věděl, že družstvu může vzniknout větší škoda tím, že zákazníci zboží nezaplatí,…
