Input:

č. 19/1965 Sb. rozh., Garance

č. 19/1965 Sb. rozh.
V řízení o zastavení výkonu rozhodnutí podle § 290 odst. 2 o. s. ř. nelze chování povinného posuzovat odtrženě od toho, jak plní své platební povinnosti.
(Rozhodnutí městského soudu v Praze ze dne 22. září 1964, 6 Co 495/64).
Usnesením ze dne 23. 11. 1961 byl proti povinnému nařízen výkon rozhodnutí srážkami ze mzdy pro celkem nepatrný nedoplatek výživného za jeden měsíc. Výkon rozhodnutí pak probíhal delší dobu, a to jen pro běžné výživné.
Povinný učinil dne 20. 4. 1964 návrh na zastavení výkonu rozhodnutí, ježto má řádný poměr k práci a výkon rozhodnutí je prováděn jen pro běžné výživné.
Obvodní soud pro Prahu 2 usnesením ze dne 25. června 1964 č. j. 8 E 1827/61-16, tomuto návrhu vyhověl.
V odvolání proti tomuto usnesení bylo uplatňováno, že povinný nesplňuje předpoklad pro takovýto postup. Prohlášení dnešního zaměstnavatele čerpá zkušenosti jen z jednoměsíčního pracovního poměru a chování povinného vůči rodině je v rozporu se zásadami socialistické morálky.
Městský soud v Praze usnesení soudu prvého stupně potvrdil.
Z odůvodnění:
Nelze přehlédnout skutečnost, že povinný projevil dostatečný smysl pro své platební povinnosti, když v průběhu výkonu rozhodnutí dvakrát hlásil během dvou dnů, že změnil svého zaměstnavatele, aby soud