Input:

R 19/1960; Majetková škoda. Rozvod manželství Garance

č. 19/1960 Sb. rozh.
Rozdělení majetku tvořícího zákonné majetkové společenství.
Záměna samostatného majetku za jiný majetek je jen změnou jeho hospodářské povahy a nikoli rozmnožením majetku, a nemá proto za následek společenství tohoto majetku. Tam však, kde movitá věc byla získána zčásti ze samostatného majetku a zčásti ze získaného majetku, jde o zákonné majetkové společenství.
Výbavné (§ 70 zák. č. 99/1948 Sb.) tvoří zákonné majetkové společenství.
(Rozhodnutí krajského soudu v Praze z 25. června 1959, 19 Co 506/59.)
Po zániku manželství účastníků rozvodem domáhala se manželka rozdělení majetku patřícího do zákonného majetkového společenství.
Lidový soud civilní v Praze provedl rozdělení majetku tak,a že určité věci přikázal do vlastnictví manželce a jiné věci přikázal do vlastnictví manželovi, při čemž současně manžela uznal povinným jednak zaplatit manželce doplatek v rozdílu ceny věcí a jednak vydat jí ty předměty, které jí připadly a které manžel sám má v držbě.
Krajský soud v Praze rozsudek soudu první stolice potvrdil.
Odůvodnění:
Z povahy manželství jako dobrovolného a trvalého životního společenství muže a ženy, které má sloužit zájmům všech členů rodiny manželstvím založené, i prospěchu společnosti, vyplývá, že i majetkové poměry manželů mají být upraveny tak, aby manželský svazek upevňovaly. Tomuto účelu slouží instituce zákonného majetkového společenství, které tvoří zásadně všechny majetkové hodnoty, nabyté po čas manželství kterýmkoliv manželem.
Tam však, kde již došlo k zániku manželství a tím i k zániku zákonného majetkového společenství, sledují ustanovení o zákonném majetkovém společenství manželů ten účel, aby manželé na podkladě vzájemné dohody provedli si rozdělení společného majetku zásadně sami. Zásada socialistického soužití a úmysl zákonodárce při zřízení instituce zákonného majetkového společenství manželů v §§ 22 a násl. zák. o právu rod. vede manžele k tomu, aby řešili všechny otázky z tohoto ustanovení plynoucí v duchu vzájemného pochopení potřeb druhého manžela a zásad slušnosti a ohleduplného soužití občanů. Nedojde-li k této dohodě, provede rozdělení soud podle zásad §§ 26 - 28 zák. o právu rod., při čemž musí přihlédnout k zvláštní povaze tohoto společného majetku a snažit se ho rozdělit tak, aby to co nejlépe vyhovovalo manželům a zejména také zájmům dětí, tj. musí společný majetek rozdělit tak, aby manžel, kterému bude svěřena výchova dětí, dostal také majetkové předměty, které jsou potřebné k tomu, aby děti mohl řádně vychovat.
Podle těchto zásad postupoval soud první stolice i v souzené věci, kdy jde o rozdělení zákonného majetkového společenství po zrušení manželství účastníků rozvodem. Skutková zjištění tohoto soudu shledal stížnostní soud zcela správnými a úplnými pro posouzení věci a rovněž právní posouzení věci je v souladu s platnými právními předpisy.
Soud první stolice správně zjistil, s jakým majetkem ten či onen manžel vstoupil do manželství (popř. jaké peněžité částky nabyl prodejem věcí, které vlastnil ještě před uzavřením manželství), když tyto předměty, popř. předměty pořízené za prostředky získané prodejem samostatného majetku, netvoří zákonné majetkové