Input:

č. 1862/2009 Sb. NSS, Stavební zákon: prodloužení doby platnosti územního rozhodnutí; stavění lhůt Garance

č. 1862/2009 Sb. NSS
Stavební zákon: prodloužení doby platnosti územního rozhodnutí; stavění lhůt
k § 40 odst. 3 zákona č. 50/1976 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon)*)
Podání žádosti o prodloužení doby platnosti územního rozhodnutí podle § 40 odst. 3 stavebního zákona (č. 50/1976 Sb.) staví běh lhůty platnosti tohoto rozhodnutí.
(Podle rozsudku Nejvyššího správního soudu ze dne 37. 1. 2008, čj. 5 As 80/2006-73)
Věc: Nejvyšší státní zástupkyně proti Obecnímu úřadu Velké Přílepy, za účasti 1) akciové společnosti CPI - Statenice a 2) obce Velké Přílepy, o prodloužení platnosti územního rozhodnutí, o kasační stížnosti žalobkyně.

Žalovaný prodloužil rozhodnutím ze dne 8. 12. 2004 do 31. 12. 2005 platnost územního rozhodnutí ze dne 13. 11. 2002 o umístění stavby bytových objektů, rodinných domů, garáží, areálových komunikací, veřejných částí přípojek, zeleně, sportovišť a protihlukového valu na pozemcích blíže specifikovaných v rozhodnutí, v k. ú. Statenice, které nabylo právní moci dne 6. 12. 2002. Žádost o prodloužení platnosti územního rozhodnutí byla podána dne 29. 11. 2004.
Žalobkyně brojila proti rozhodnutí žalovaného žalobou u Krajského soudu v Praze, který ji rozsudkem ze dne 23. 2. 2006 zamítl. Krajský soud nepřisvědčil mj. žalobní námitce, podle níž nebyly dány podmínky pro rozhodnutí žalovaného podle § 40 odst. 3 stavebního zákona z roku 1976, neboť o prodloužení lhůty platnosti územního rozhodnutí nebylo rozhodnuto před jejím uplynutím. Krajský soud naopak uvedl, že v souladu s citovaným zákonným ustanovením postačuje, je-li před uplynutím doby platnosti územního rozhodnutí podána žádost o její prodloužení. Názor, že o prodloužení platnosti územního rozhodnutí musí být pravomocně rozhodnuto ještě před uplynutím doby platnosti prodlužovaného rozhodnutí, považoval krajský soud za nedovoleně rozšiřující výklad stavebního zákona. Takový výklad by podle krajského soudu nutil žadatele zvažovat, s jakým předstihem před uplynutím doby platnosti prodlužovaného rozhodnutí má žádost podat, ačkoliv nemůže předvídat délku rozhodovacího procesu včetně případného odvolacího řízení.
Žalobkyně (stěžovatelka) napadla rozsudek krajského soudu kasační stížností, ve které vytkla krajskému soudu, že vyšel z doslovného znění § 40 odst. 3 stavebního zákona a ponechal stranou otázku platnosti správního aktu v případech, kdy je tato platnost omezena zákonem nebo samotným správním aktem. Stěžovatelka tvrdí, že zánikem platnosti aktu zanikla jeho existence a akt tedy nemohl být podkladem způsobilým k vydání rozhodnutí o jeho prodloužení. Důsledky omezení trvání (platnosti) rozhodnutí nastávají uplynutím lhůty a nemůže je odvrátit ani žádost o prodloužení lhůty, ledaže by bylo vydáno nové rozhodnutí. Žádost však musí být podána včas, tj. s takovým předstihem před uplynutím lhůty podle § 40 odst. 3 stavebního zákona, aby o prodloužení platnosti mohlo být pravomocně rozhodnuto před uplynutím této lhůty. Stěžovatelka rovněž uvedla, že zamýšlel-li by zákonodárce spojit s podáním žádosti o prodloužení územního rozhodnutí důsledky, které by měly vliv na jeho platnost, jako např.