Input:

R 18/1966; Byt. Řízení před soudem Garance

č. 18/1966 Sb. rozh.
Odpadl-li právní důvod k užívání místnosti v bytě, je pro rozhodování o vyklizení této místnosti dána pravomoc soudu. Soud je v takovém případě povinen se zabývat i tím, zda žalovaný je povinen se z bytu vystěhovat teprve poté, kdy mu bude přidělen náhradní byt nebo poskytnuto náhradní ubytování.
(Rozhodnutí Nejvyššího soudu ze dne 7. prosince 1965, 4 Cz 144/65.)
Obvodní soud pro Prahu 8 uznal žalovaného povinným vyklidit pokoj v bytě žalobce. Své rozhodnutí odůvodnil v podstatě tím, že žalovaný užíval dříve předmětný pokoj jako žalobcův zeť. Po rozvodu jeho manželství s dcerou žalobce však jeho právní důvod k užívání bytu odpadl a je proto povinen byt vyklidit. Rozsudek obvodního soudu nabyl právní moci.
Nejvyšší soud rozhodl, ke stížnosti pro porušení zákona, podané předsedou Nejvyššího soudu, že rozsudkem obvodního soudu byl porušen zákon a tento rozsudek zrušil.
Obvodní soud v daném případě sice správně dospěl k závěru, že žalovaný užívá nyní místnost v bytě žalobce bez právního důvodu a je proto povinen ji vyklidit, pochybil však v tom, že se současně nezabýval otázkou, zda žalovaný je povinen se z bytu vystěhovat teprve poté, kdy mu bude přidělen náhradní byt nebo poskytnuto náhradní ubytování.
Touto otázkou je soud povinen se zabývat vzhledem k ustanovení § 160 odst. 3 o. s. ř., podle něhož v případě, že soud odsoudí účastníka k vyklizení bytu, za který je nutno poskytnout náhradu, je účastník povinen se vystěhovat