Input:

č. 18/1964 Sb. rozh., Garance

č. 18/1964 Sb. rozh.
K otázce určování odměny při dílech na zakázku v případě, že nedošlo k uzavření nakladatelské smlouvy.
(Rozhodnutí Městského soudu v Praze z 30. srpna 1963, 5 Co 140/63).
Žalobce tvrdil, že žalované nakladatelství si u něj objednalo dílo "Učebnici lyžování", že s ním dne 19. 1. 1959 uzavřelo nakladatelskou smlouvu, že však, ačkoliv žalobce a jeho spolupracovníci v plném rozsahu vyhověli závazku smlouvy, nakladatelství nakonec od smlouvy ustoupilo a vydání díla tak zmařilo. Zatím se domáhal pouze příslušné autorské odměny.
Žalované nakladatelství navrhlo zamítnutí žaloby a uvedlo, že k uzavření nakladatelské smlouvy vůbec nedošlo, protože smlouva z 19. 1. 1959 takovou smlouvou není. Ostatně dílo nejen překročilo smluvený rozsah, ale podle recenzí ani nevyhovovalo po odborné stránce.
Mezitímním rozsudkem obvodního soudu pro Prahu 1, potvrzeným rozsudkem Městského soudu v Praze bylo rozhodnuto o základu nároku. V tomto rozsudku bylo zaujato zásadní stanovisko, že v daném případě je třeba vyjít z toho,že došlo ke smlouvě o dílo mezi žalobcem a žalovaným, zatímco od smlouvy o budoucí nakladatelské smlouvě bylo ustoupeno. Proto je třeba nároky žalobce posuzovat podle občanského zákoníka, konkrétně podle ustanovení § 457 odst. 1 obč. zák., podle kterého, není-li výše odměny stanovena smlouvou nebo zvláštními předpisy, má být poskytnuta odměna přiměřená. (Srov. rozh. č. 34/63 Sbírky rozhodnutí a sdělení soudů ČSSR.)
Obvodní soud pro Prahu 1 po pravomocném rozhodnutí o základu nároku rozhodl o výši nároku na odměnu za dílo - rukopis "Technika a metodika nezávodního lyžování", které žalobce pro žalovaného na jeho objednávku vytvořil a jemu odevzdal tak, že žalobě znějící na částku 13 965 Kčs s přísl. bylo vyhověno částkou 11 410 Kčs.
Tento rozsudek napadlo žalované nakladatelství. V odvolání vytýkalo, že soud prvního stupně rozhodl bez spolehlivého podkladu pro závěr o hodnotě díla pouze na základě znaleckého posudku dr. B. J., který není odborníkem v lyžování, ani v tělovýchově a nemůže proto spolehlivě posoudit hodnotu odborné tělovýchovné příručky. V této souvislosti v podstatě opakovalo své vývody, uplatněné již v řízení o základu nároku, zejména, že rukopis nesplňuje ani po přepracování požadavky, kladené na učebnici lyžování, že zabíhá do zbytečných podrobností, je pro neodborníka namnoze nesrozumitelný, preferuje sjezd na úkor běhu, skoku a turistiky na lyžích a má i vážné nedostatky stylistické a jazykové.
Navrhuje, aby po případném doplnění řízení vyžádáním posudku institutu tělesné výchovy a sportu Karlovy university, přibráním znalce z oboru lyžování, byl rozsudek v napadené části změně tak, že se žaloba zamítá buď vůbec, nebo alespoň pokud přesahuje částku 6300 Kčs, odpovídající honorování podle dolní hranice honorářové sazby, stanovené v příloze vyhlášky č. 97/1956 Ú. l., snížené podle běžné praxe o 25 % z důvodů neuzavření nakladatelské smlouvy.
Městský soud v Praze rozhodnutí soudu prvního stupně potvrdil.
Odůvodnění:
Jak správně dovozuje soud prvního stupně, šlo vzhledem k pravomocnému rozhodnutí o základu nároku (jako o nároku ze smlouvy o dílo) při nedostatku zvláštního předpisu, upravujícího výši odměny za odevzdané