č. 18/1951 Sb. rozh. obč., Garance
č. 18/1951 Sb. rozh. obč.
Nárok manželky rozloučené před 1. lednem 1950 na úhradu osobních potřeb se posuzuje po 1. lednu 1950 podle § 34 zákona o právu rodinném.
Je-li rozvedená (rozloučená) manželka neschopna se sama živit, je především povinností manžela poskytovat jí úhradu na osobní potřeby. Její děti jsou jí povinny přispívat na výživu jen, pokud manželova úhrada k její výživě nestačí.
(Rozhodnutí krajského soudu v Uherském Hradišti z 28. února 1950, Co I 27/50.)
Rozsudkem okresního soudu ve Ždánicích z 6. dubna 1948 bylo manželovi uloženo, aby platil své rozloučené manželce odškodné za ušlé výživné (§ 1266 obč. zák.) 600 Kčs měsíčně. Manželka se domáhala, aby soud zvýšil toto výživné na 1000 Kčs měsíčně a tvrdila, že se výdělečné poměry manželovy zlepšily.
Okresní soud v Kyjově rozsudkem z 15. prosince 1949 žalobu zamítl. Soud zjistil, že žalovaný manžel žije ve společné domácnosti s družkou a její matkou. Vydělává jako dělník průměrně asi 5.220 Kčs měsíčně. Je vlastníkem poloviny domku, jiného majetku nemá. Družka obdělává 3 měřice polí; jinak není zaměstnána. Její matka je nemocná, práce neschopná a majetku nemá. Žalobkyně je pro nemoc práce neschopná a žije ve společné domácnosti se synem a dcerou. Syn žalobkyně vydělává měsíčně průměrně 3.986 Kčs, dcera 512 Kčs. Žalovaný manžel přispívá na výživu dcery částkou 606 Kčs měsíčně. V souzené věci jde o dvě domácnosti. Příjmy domácnosti žalující manželky činí 5.690 Kčs měsíčně. V tom je započteno i to, co žalovaní vynakládá na výživu žalobkyně i dcery (1.260 Kčs měsíčné j. Naproti tomu domácnost žalovaného má vlastní příjem toliko z vydelku žalovaného, který po odečtení 1.200 Kčs, jimiž žalovaný přispívá na žalobkyni a svou dceru, činí měsíčné asi 4.000 Kčs. K tomu by pak bylo nutno připočíst výtěžek 3 měřic polí družky žalovaného. Tento výtěžek však sám o sobě je tak nepatrný, že není třeba k němu přihlížet. Konečné nutno uvážit, že plat žalovaného značné kolísá a je pochopitelné, že jako tesař v letních měsících může při delší pracovní době vydělat více, než v měsících zimních. Z tohoto porovnání příjmů obou domácností plyne, že žalovaný přispívá dostatečně na žalobkyni, když jí platí podle rozsudku okresního soudu ve Ždánicích 600 Kčs měsíčně. Proto soud žalobu zamítl.
Krajský soud změnil k odvolání žalobkyně rozsudek okresního soudu tak, že žalovanému uložil, aby kromě částky 600 Kčs měsíčně platil žalobkyni na úhradu jejích osobních potřeb ještě dalších 400 Kčs měsíčně.
Z důvodů:
Prvý soud dospěl k svému zamítavému rozhodnutí tak, že sečtl příjmy žalobkyně a jejích dvou dětí a…
