Input:

176/1964 Sb., Vyhláška ministra zahraničních věcí o Evropské úmluvě o obchodní arbitráži Garance

č. 176/1964 Sb., Vyhláška ministra zahraničních věcí o Evropské úmluvě o obchodní arbitráži
VYHLÁŠKA
ministra zahraničních věcí
ze dne 3. srpna 1964
o Evropské úmluvě o obchodní arbitráži
Dne 21. dubna 1961 byla v Ženevě jménem Československé socialistické republiky podepsána s výhradou ratifikace Evropská úmluva o mezinárodní obchodní arbitráži.
Dne 21. září 1963 byla uvedená Úmluva ratifikována presidentem republiky. Československá ratifikační listina k Evropské úmluvě o mezinárodní obchodní arbitráži byla uložena dne 13. října 1963 u generálního tajemníka Organizace spojených národů v New Yorku. K plnění funkcí uvedených v článku IV Úmluvy byla určena Československá obchodní komora, resp. její předseda.
Podle svého článku X odstavce 8 vstoupila Úmluva pro Československou socialistickou republiku v platnost dne 11. února 1964.
Český překlad Úmluvy se vyhlašuje současně.
 
David v. r.
 
EVROPSKÁ ÚMLUVA O MEZINÁRODNÍ OBCHODNÍ ARBITRÁŽI
Níže podepsaní, náležitě zmocněni, kteří se shromáždili pod záštitou Hospodářské komise Organizace spojených národů pro Evropu,
a vzali na vědomí, že 10. června 1958 byla na konferenci Organizace spojených národů o mezinárodní obchodní arbitráži v New Yorku podepsána Úmluva o uznání a výkonu cizích rozhodčích nálezů,
ve snaze podporovat rozvoj evropského obchodu pokud možno odstraňováním některých těžkostí, které by mohly bránit organizaci a působení mezinárodní obchodní arbitráže ve vztahu mezi fyzickými anebo právnickými osobami různých evropských zemí,
dohodli se na následujících ustanovení:
Článek I
Rozsah Úmluvy
1. Tato Úmluva se vztahuje:
a) na rozhodčí (arbitrážní) smlouvy uzavřené za účelem urovnání sporů, které vzešly nebo vzejdou z provádění mezinárodního obchodu mezi fyzickými anebo právnickými osobami, které při uzavírání smlouvy měly svůj obvyklý pobyt nebo své sídlo v různých smluvních státech;
b) na rozhodčí řízení a nálezy vydané na základě smluv uvedených v odstavci 1, a) tohoto článku.
2. K účelům této Úmluvy
a) označení „rozhodčí (arbitrážní) smlouva“ znamená buď rozhodčí doložku obsaženou ve smlouvě nebo smlouvu o rozhodci, přičemž smlouva nebo smlouva o rozhodci jsou podepsány stranami nebo obsaženy ve výměně dopisů, telegramů, nebo dálnopisných sdělení, a ve vztazích mezi státy, jejichž zákony nevyžadují, aby rozhodčí smlouva byla učiněna písemnou formou, znamená jakoukoliv dohodu, uzavřenou formou dovolenou těmito zákony;
b) označení „arbitráž“ znamená nejen rozhodování sporů rozhodci ustanovenými pro jednotlivě určený případ (arbitráž ad hoc), nýbrž také rozhodování stálými rozhodčími institucemi;
c) označení „sídlo“ znamená místo, kde je podnik, který uzavřel rozhodčí smlouvu.
Článek II
Způsobilost právnických osob veřejného práva podrobit se arbitráži
1. v případech uvedených v článku I, odstavci 1 této Úmluvy mohou právnické osoby, které jsou podle právního řádu pro ně použitelného považovány za „právnické osoby veřejného práva“ platně uzavírat rozhodčí smlouvy.
2. Při podpisu, ratifikaci nebo přistoupení k této Úmluvě může každý smluvní stát prohlásit, že omezuje výše uvedenou možnost za podmínek blíže v jeho prohlášení