173/1950 Sb., Zákon o soudních poplatcích, platné do 31.12.1966

Nepřístupný dokument, nutné přihlášení
Input:
  • A
  • A
č. 173/1950 Sb.
[zrušeno č. 116/1966 Sb.]
ZÁKON
ze dne 20. prosince 1950
o soudních poplatcích.
Národní shromáždění republiky Československé usneslo se na tomto zákoně:
§ 1.
Úvodní ustanovení.
(1) Soudní poplatky (dále jen „poplatky“) se vybírají za činnost řádných občanských soudů při výkonu soudnictví a soudní správy, jakož i za úkony prokuratur.
(2) Soudy a národní výbory, s výjimkou místních národních výborů, jsou povinny dávat pracujícím potřebné poučení o poplatcích a o osvobození od nich tak, aby neutrpěli újmy pro neznalost zákona.
§ 2.
Předmět poplatku a sazebník.
(1) Předmětem poplatku je zpravidla celé řízení v jedné stolici. Za řízení zahájené z úřední povinnosti nebo na návrh prokurátora (generálního prokurátora) se poplatky nevybírají; výjimky stanoví sazebník (odstavec 2).
(2) Předměty a sazby poplatků stanoví ministr financí v dohodě s ministrem spravedlnosti v sazebníku, který vydá nařízením.
§ 3.
Základ poplatku.
(1) Navrhovatel (žalobce) je povinen označit hodnotu předmětu řízení v návrhu na zahájení řízení (v žalobě), není-li poplatek stanoven pevnou sazbou.
(2) Jestliže navrhovatel (žalobce) uvedl hodnotu zřejmě nízkou nebo ji neuvedl vůbec, určí soud hodnotu předmětu řízení podle směrnic, které nařízením vydá ministr financí v dohodě s ministrem spravedlnosti.
(3) Hodnotou předmětu řízení o opětujícím se plnění je trojnásobek hodnoty ročního plnění, jde-li o plnění na dobu delší než tři roky, na dobu života nebo neurčitou; odchylky stanoví sazebník.
(4) Snížení hodnoty předmětu řízení nemá na poplatek vliv. Zvýší-li se hodnota předmětu řízení, doplatí se poplatek ve výši rozdílu mezi částkou dříve zaplacenou a částkou připadající z celé hodnoty předmětu řízení po zvýšení.
(5) V opravném řízení je základem poplatku hodnota předmětu tohoto řízení.
(6) Základ procentního poplatku se zaokrouhluje dolů na částku dělitelnou stem; základ nepřevyšující sto Kčs se nezaokrouhluje. Poplatky se zaokrouhlují dolů na celé Kčs.
(7) Ministr financí může ve směrnicích uvedených v odstavci 2 vydat další předpisy o základu poplatků.
§ 4.
Poplatník.
(1) Poplatek je povinen zaplatit účastník, který dal podnět k řízení nebo úkonu, které jsou předmětem poplatku, není-li od poplatku osvobozen.
(2) Poplatek za soudní smír uzavřený před zahájením řízení (§ 40 občanského soudního řádu - dále jen „o. s. ř.“) jsou povinni zaplatit rukou společnou a nerozdílnou všichni, kdo smír uzavřeli.
(3) Je-li navrhovatel (žalobce) osvobozen od poplatku podle zákona nebo byl-li osvobozen usnesením soudu a soud vyhověl jeho návrhu (žalobě), je povinen zaplatit poplatek odpůrce (žalovaný), není-li od něho také osvobozen, a to podle výše nároku, jak mu bylo rozhodnutím soudu vyhověno; to platí také v řízení exekučním, v němž soud uloží v usnesení o povolení exekuce odpůrci osvobozeného navrhovatele povinnost zaplatit poplatek.
(4) Za osobu nepřítomnou nebo neznámou je povinen zaplatit poplatek její opatrovník, pokud je zde majetek takové osoby, z něhož lze poplatek uhradit.
(5) Společníci (§§ 412 a 414 o. s. ř.) jsou povinni zaplatit poplatek rukou společnou a nerozdílnou. Stejná povinnost postihuje vedlejšího účastníka, má-li postavení nerozlučného společníka (§ 418 odst. 3 o. s. ř.).
(6) Ve věcech, o
 
 Nahoru