č. 170/1950 Sb., Zákon o zdravotnických povoláních, platné do 30.6.1966
ZÁKON
ze dne 21. prosince 1950
o zdravotnických povoláních.
Národní shromáždění republiky Československé usneslo se na tomto zákoně:
§ 1.
Výkon zdravotnických povolání musí směřovat k tomu, aby zdravotní péče byla prováděna podle současného stavu vědy, plánovitě a hospodárně, aby tak bylo účelně zajištěno právo lidu na ochranu zdraví a plné uplatnění zdravotnických pracovníků při výstavbě socialismu.
§ 2.
(1)
K dosažení cíle uvedeného v § 1 organisuje, řídí a kontroluje výkon zdravotnických povolání stát. Při tom zejména
a)
určuje působiště zdravotnických pracovníků,
b)
ukládá jim pracovní závazky v oboru zdravotní péče,
c)
ukládá jim zvláštní úkoly, vyžaduje-li toho důležitý obecný zdravotní zájem,
d)
pečuje o jejich odborné školení, při čemž může výkon jejich povolání vázat na výsledek tohoto školení.
(2)
Při výkonu působnosti podle odstavce 1 stát dbá zejména o to, aby byla zajištěna zdravotní péče v rámci národního pojištění, zvláště pak zdravotní péče o pracující na závodech.
§ 3.
Každý, kdo vykonává zdravotnické povolání, je povinen svědomitě poskytovat účelnou a hodnotnou zdravotní péči a dbát o zvyšování zdravotní úrovně lidu. Při tom je zejména povinen
a)
sledovat soustavně nové poznatky ve svém oboru,
b)
vykonávat své povolání v určeném působišti,
c)
převzít a řádně plnit pracovní závazky uložené mu v oboru zdravotní péče,
d)
převzít a řádně plnit zvláštní úkoly uložené mu v důležitém obecném zdravotním zájmu,
e)
účastnit se na vyzvání příslušného orgánu státní správy školení ve svém oboru,
f)
poskytovat v mezích své odborné způsobilosti neprodleně první pomoc každému, jestliže by bez této pomoci byl ohrožen jeho život nebo zdraví, a zajistit mu podle potřeby další odbornou péči,
g)
oznamovat příslušným orgánům…
