Input:

R 17/1960 (tr.); Důkaz. Třídní nepřátelství. Obžaloba. Svědek Garance

č. 17/1960 Sb. rozh. tr.
Pokud byla trestná činnost v celém rozsahu dostatečně prokázána výpověďmi slyšených svědků a spoluobžalovaných, je splněn základní předpoklad, aby další svědci vzhledem k menší závažnosti prokazovaných skutečností nebyli při hlavním líčení osobně slyšeni, avšak jen tehdy, je-li splněna další podmínka uvedená v § 227 odst. 1 písm. a) nebo b) tr. ř.
Nepřiměřenými obtížemi spojenými s osobní přítomností svědka ve smyslu § 227 odst. 1 písm. b) tr. ř. nutno rozumět nejen obtíže ležící mimo svědkovu osobu, ale i obtíže spočívající v jeho osobě (tedy např. vzdálenost svědkova bydliště od sídla soudu, naléhavé zaneprázdnění služební, pracovní nebo jiné, nemoc, tělesná vada apod.).
(Rozhodnutí krajského soudu v Praze z 8. července 1959, 6 To 016/59.)
Obžalovaný z třídního nepřátelství ve společnosti spoluobžalovaným pronášel různé výroky zaměřené proti společenským poměrům v ČSR, prohlašoval, že dojde ke zvratu poměrů a k obnově kapitalismu.
Lidový soud trestní v Praze uznal obžalovaného vinným trestným činem pobuřování proti republice podle § 81 odst. 1 písm. a) tr. zák. a odsoudil ho podle téhož zákonného ustanovení a za použití § 22 odst. 2 tr. zák. k dodatkovému nepodmíněnému trestu odnětí svobody na 3 roky. Podle § 47 tr. zák. vyslovil propadnutí celého jmění, podle § 43 a 44 tr. zák. ztrátu čestných práv občanských ještě na 5 let po odpykání trestu a podle § 53 tr. zák. zákaz pobytu na území ÚNV hl. města Prahy na 10 let.
Krajský soud v Praze odvolání obžalovaného proti uvedenému rozsudku lidového soudu zamítl.
Z odůvodnění:
Krajský soud v důsledku odvolání přezkoumal podle § 283 tr. ř. napadený rozsudek, jakož i řízení jemu předcházející a shledal, že skutková zjištění prvého soudu jsou správná a úplná a že odpovídají provedeným důkazům. Též po stránce právní posoudil prvý soud věc správně. Pokud obžalovaný znovu namítá, že se trestného činu pobuřování nedopustil, odkazuje krajský soud v tomto směru na správné odůvodnění prvého soudu. Odvolání nelze přisvědčit, pokud namítá, že soud přečetl protokol o výpovědi svědkyně E., ač pro to nebyly předpoklady uvedené v § 227 tr. ř.
Zákon dovoluje číst místo osobní výpovědi svědka při hlavním líčení protokol o jeho výpovědi jen výjimečně, a to v případech uvedených v § 227 tr. ř. V souzeném případě byly splněny předpoklady uvedené v § 227 odst. 2 písm. b) tr. ř. pro čtení protokolu o výpovědi svědkyně E. Podle tohoto ustanovení lze při hlavním líčení číst protokol o výslechu svědka, jestliže jeho osobní výslech není nutný vzhledem na menší závažnost dokazované skutečnosti a jasnost ostatního důkazního materiálu a jestliže by zároveň byla osobní přítomnost svědka spojena s nepřiměřenými obtížemi nebo náklady.
Trestná činnost obžalovaného byla dostatečně prokázána výpovědí spoluobžalovaného a svědků A, B, C, kteří byli slyšeni při hlavním líčení. Vzhledem k tomu nebyla závažnost svědecké výpovědi E. co do dokazovaných