Input:

R 17/1958; Garance

č. 17/1958 Sb. rozh. obÄŤ.
Pohledávky opětujících se plnění se promlčují ve 3 letech i tehdy, jde-li o pohledávky mezi osobami uvedenými v § 96 obč. zák.
(Rozhodnutí Nejvyššího soudu z 31. října 1957, Cz 531/57.)
Lidový soud ve Frýdku-Místku vyhověl námitkám dlužníka, který se bránil exekuci vedené proti němu pro výživné a prohlásil exekuci co do určité výše za nepřípustnou s odůvodněním, že jde o vymáhání pohledávky promlčené, pokud se týče zaplacené.
Krajský soud v Ostravě změnil rozsudek lidového soudu k odvolání obou účastníků tak, .že námitkám dlužníka částečně vyhověl a prohlásil exekuci za nepřípustnou co do částky 3360 Kčs. Krajský soud shledal nepřípustnost exekuce jen v tom, že určitá částka byla dlužníkem zaplacena. Naproti tomu neshledal důvodnou dlužníkovu námitku promlčení vymáhané pohledávky. K této otázce uvedl, že k promlčení starších příspěvkových dávek nemohlo dojít, protože promlčecí lhůta se zřetelem k ustanovení § 96 obč. zák. nezačala vůbec běžet, neboť dlužník je otcem nezl. vymáhajícího věřitele a proto jeho zákonným zástupcem, neboť nebyl zbaven rodičovské moci a ani jeho rodičovská moc nebyla ponechána v klidu. Nelze tvrdit, že § 91 odst. 2 obč. zák. je proti ustanovení § 96 obč. zák. ustanovením speciálním. Obě tato ustanovení nelze z tohoto hlediska vůbec srovnávat, poněvadž každé z nich upravuje něco jiného. Ustanovení § 91 odst. 2 obč. zák. upravuje délku promlčecí doby, zatím co ustanovení § 96 obč. zák. stanoví pro určité případy stavění promlčecí lhůty. Z toho plyne, že opětující se dávky na úhradu osobních potřeb nezletiého podléhají tříletému promlčení, které se však staví po dobu, po kterou je zavázaný zákonným zástupcem nezletilého.
Nejvyšší soud rozhodl ke stížnosti pro porušení zákona podané generálním prokurátorem, že uvedeným rozsudkem krajského soudu v Ostravě byl porušen zákon.
Odůvodnění:
Je pravda, že ustanovení § 91 odst. 2 obč. zák. není k ustanovení § 96 obč. zák. v poměru ustanovení speciálního k ustanovení obecnému, neboť zatím