Input:

R 17/1957 (tr.); Garance

č. 17/1957 Sb. rozh. tr.
Jestliže se pachatel vyhýbá plnění své zákonně povinnosti vyživovat nebo zaopatřovat jiného, dopouští se trestného činu zanedbání povinné výživy podle § 210 odst. 2 tr. zák. předpokládající úmysl pachatelův. Trestných činů zanedbání povinné výživy podle § 210 odst. 1 a podle § 210 odst. 2 tr. zák. by se pachatel dopustil tehdy, kdyby nejprve bez úmyslu vyhýbat se své zákonné povinnosti vyživovat nebo zaopatřovat jiného, byť i z nedbalosti, po určitou dobu neplnil tuto povinnost, avšak později by se úmyslně vyhýbal jejímu plnění.
(Rozhodnutí krajského soudu v Olomouci z 21. září 1956, 2 To 275/56.)
Lidový soud v Bruntále uznal.obviněného vinným trestným činem zanedbání povinné výživy podle § 210 odst. 1, odst. 2 tr. zák. Svůj rozsudek lidový soud odůvodnil tím, že podle skutkového zjištění neplnil obviněný v době od 21. prosince 1951 do 18. ledna 1956 svou vyživovací povinnost vůči své nezletilé dceři, na jejíž výživu má podle rozhodnutí soudu v občanskoprávním řízení (opatrovnického soudu) platit měsíčně 100 Kčs a že se této povinnosti vyhýbal tím, že měnil neustále zaměstnání, aby tak na výživné pro toto dítě nemohly být na podkladě vedených exekucí prováděny srážky z jeho mzdy.
Krajský soud v Olomouci k odvolání obviněného zrušil rozsudek lidového soudu a uznal obviněného vinným trestným činem zanedbání povinné výživy podle § 210 odst. 2 tr. zák. a uložil mu nový trest.
Z odůvodnění:
Odvolací soud vyslechl znovu obviněného a doplnil řízení provedením důkazu potvrzením ZŮNZ o pracovní způsobilosti obviněného, potvrzením úřadovny ochrany mládeže o dalším placení výživného, potvrzením zaměstnavatele o pracovní morálce obviněného a potvrzením ONV o osobních poměrech obviněného a po novém zhodnocení provedených důkazů shledal, že soud první stolice učinil správná skutková zjištění a že na jejich