Input:

R 17/1956 (tr.); Garance

č. 17/1956 Sb. rozh. tr.
Nápravné opatření nelze uložit jako dodatkový trest podle § 22 odst. 2 tr. zák. k trestu odnětí svobody.
(Rozhodnutí nejvyššího soudu z 9. prosince 1955, 1 Tz 176/55.)
Lidový soud v Rumburku uznal obviněného pravomocným rozsudkem ze 14. dubna 1955 vinným jednak trestným činem rozkrádání národního majetku podle § 245 odst. 1 písm. a) tr. zák., jednak přestupkem polního pychu podle § 55 písm. c) tr. zák. spr. spáchanými v září 1954. Za to mu uložil podle § 120 a § 22 odst. 1 a 2 tr. zák. nápravné opatření v trvání jednoho měsíce se srážkou 15% z odměny za práci a bez nařízení změny zaměstnání, a to jako trest úhrnný a dodatkový k nepodmíněnému trestu odnětí svobody v trvání šesti týdnů uloženému obviněnému rozsudkem téhož soudu z 8. prosince 1954, jímž byl odsouzen pro nedovolené ozbrojovaní podle § 120 odst. 1 písm. b) tr. zák.
Nejvyšší soud ke stížnosti pro porušení zákona podané generálním prokurátorem zrušil rozsudek lidového soudu v Rumburku ze 14. dubna 1955 ve výroku o trestu a uvedenému soudu uložil, aby v mezích zrušení o věci znovu jednal a rozhodl.
Z odůvodnění:
Generální prokurátor ve stížnosti pro porušení zákona podané proti rozsudku lidového soudu v Rumburku ze 14. dubna 1955 uvedl, že lidový soud tímto rozsudkem nesprávně uložil jako dodatkový trest nápravné opatření.
Stížnost pro porušení zákona je důvodná.
Lidový soud odsoudil napadeným rozsudkem ze 14. dubna 1955 obviněného za trestný čin, kterého se dopustil dřív než byl v první stolici vyhlášen rozsudek téhož soudu z 8. prosince 1954 o jiném trestném činu obviněného (podle § 120 odst. 1 písm. b) tr. zák.). Bylo proto nutno obviněnému uložit podle § 22 odst. 2 tr. zák. dodatkový trest.
Podstata dodatkového trestu spočívá v tom, že trest dříve uložený s dodatkovým třes tem tvoří jediný celek, neboť