Input:

165/1968 Sb., Zákon o zásadách nabývání a pozbývání státního občanství, platné do 31.12.1992 Archiv

č. 165/1968 Sb., Zákon o zásadách nabývání a pozbývání státního občanství, platné do 31.12.1992
[zrušeno č. 40/1993 Sb.]
ZÁKON
ze dne 19. prosince 1968
o zásadách nabývání a pozbývání státního občanství
Národní shromáždění Československé socialistické republiky se usneslo na tomto zákoně:
ČÁST PRVNÍ
Státní občanství Československé socialistické republiky
§ 1
(1) Státním občanem Československé socialistické republiky (dále jen „československý státní občan“) je každý státní občan České socialistické republiky a každý státní občan Slovenské socialistické republiky.
(2) Československým státním občanem se stává ten, kdo nabyl státního občanství České socialistické republiky nebo státního občanství Slovenské socialistické republiky.
§ 2
Pozbytím státního občanství jedné z republik pozbývá občan i státního občanství Československé socialistické republiky.
ČÁST DRUHÁ
Nabytí státního občanství České socialistické republiky a Slovenské socialistické republiky k 1. lednu 1969
§ 3
(1) Československý státní občan je k počátku účinnosti tohoto zákona státním občanem té republiky, na jejímž území se narodil.
(2) Československý státní občan, který se narodil v cizině, je státním občanem té republiky, na jejímž území je k počátku účinnosti tohoto zákona přihlášen k trvalému pobytu. Není-li přihlášen k trvalému pobytu v jedné z republik, řídí se státní občanství podle jeho posledního trvalého pobytu, popřípadě podle posledního trvalého pobytu jeho rodičů v Československé socialistické republice.
(3) Nelze-li státní občanství republiky určit podle předchozích ustanovení, zvolí si československý státní občan státní občanství jedné z republik prohlášením.
§ 4
Státní občan republiky si může zvolit státní občanství druhé republiky než té, jejíž státní občanství mu přísluší podle § 3 odst. 1 a 2. Učiní tak prohlášením nejpozději do 31. prosince 1969.
§ 5
Děti mladší 15 let sledují státní občanství rodičů, stanou-li se rodiče státními občany téže republiky podle § 3 nebo 4. Jinak učiní o státním občanství těchto dětí prohlášení jejich zákonní zástupci; žijí-li oba rodiče, vyžaduje se jejich shodné prohlášení, pokud některý z nich není zbaven rodičovských práv.
ČÁST TŘETÍ
Nabývání a pozbývání státního občanství České socialistické republiky a Slovenské republiky a Slovenské socialistické republiky
§ 6
(1) Dítě, jehož rodiče jsou státními občany téže republiky, nabývá narozením státního občanství rodičů.
(2) Dítě, jehož jeden z rodičů je státním občanem České socialistické a druhý státním občanem Slovenské republiky, nabývá narozením státního občanství té republiky, na jejímž území se narodilo. Dítě těchto rodičů, které se narodilo v cizině, nabývá státního občanství po matce. Rodiče se mohou dohodnout o státním občanství dítěte a zvolit mu státní občanství druhé republiky prohlášením učiněným do 6 měsíců po narození dítěte.
(3) Dítě, jehož jeden z rodičů je cizincem, nabývá narozením státního občanství té republiky, jejímž státním občanem je druhý z rodičů.
(4) Nalezené dítě je státním občanem té republiky, na jejímž území bylo nalezeno, dokud se neprokáže, že má jiné státní občanství.
§ 7
(1) Uzavřením