č. 163/1947 Sb., Vládní nařízení o přídělu konfiskovaných rodinných domků (přídělové nařízení pro rodinné domky), ve znění účinném k 23.2.1949
VLÁDNÍ NAŘÍZENÍ
ze dne 2. září 1947
o přídělu konfiskovaných rodinných domků
(přídělové nařízení pro rodinné domky).
Ve znění:
Předpis č. |
K datu |
Poznámka |
89/1948 Sb. |
(k 4.5.1948) |
mění a doplňuje § 9 |
32/1949 Sb. |
(k 23.2.1949) |
mění, doplňuje |
ÚZ 97/1949 Sb. |
|
|
Vláda republiky Československé nařizuje podle § 6, odst. 2 dekretu presidenta republiky ze dne 25. října 1945, č. 108 Sb., o konfiskaci nepřátelského majetku a Fondech národní obnovy, a podle zákona ze dne 14. února 1947, č. 31 Sb., o některých zásadách při rozdělování nepřátelského majetku, konfiskovaného podle dekretu presidenta republiky ze dne 25. října 1945, č. 108 Sb., o konfiskaci nepřátelského majetku a Fondech národní obnovy:
ČÁST I.
HMOTNĚ - PRÁVNÍ USTANOVENÍ.
Oddíl 1.
Předmět přídělu.
§ 1
Věcný rozsah.
Toto nařízení se vztahuje na
1. rodinné domky konfiskované podle dekretu č. 108/1945 Sb. (dále „konfiskační dekret”), čítajíc v to i rodinné domky zřízené na podkladě práva stavby, nebo rodinné domky nabídnuté přídělci a od nich převzaté (§ 22, odst. 3),
2. nájemní domy obytné a stavební parcely, konfiskované podle konfiskačního dekretu nebo nabídnuté přídělci a od nich převzaté (§ 22, odst. 3), pokud se přidělí podle § 8, odst. 3 zák. č. 31/1947 Sb. (dále „zákon”) jako náhradní příděl.
Pojem rodinného domku.
§ 2.
(1)
Rodinným domkem podle tohoto nařízení (dále „domek”) jest domek, v němž jest jeden nebo dva malé byty s příslušenstvím a výjimečně i další malý byt, byl-li tento byt zřízen využitím svažitého staveniště, a u něhož roční úplata (náhrada) za užívání bytu nebo bytů (dále „nájemné”) nepřevyšuje
a)
v pohraničním území (§ 53) s výjimkou lázeňských a klimatických míst [písm. b)] u domku s jedním bytem částku 6.000 Kčs a s dvěma byty částku 8.000 Kčs,
b)
v ostatním území a v lázeňských a klimatických místech pohraničního území, které vyhlásí osidlovací úřad a Fond národní obnovy ve Věstníku osidlovacího úřadu a Fondu národní obnovy (dále „Věstník”), u domku s jedním bytem částku 8.000 Kčs a s dvěma byty částku 12.000 Kčs.
(2)
Malým bytem podle odstavce 1 jest byt, u něhož podlahová plocha obytných místností nepřesahuje 80 m2. Za obytné místnosti se pokládají světnice, ložnice, obytné (světlé) komory (kabinety), obytné (světlé) kuchyně, pak provozovny a kanceláře sloužící zároveň za byt. Obyvatelnost kuchyní dlužno posuzovati podle jejich velikosti, úpravy a způsobu užívání. Kuchyně o výměře nejvýše 12 m2 podlahové plochy, mají-li kuchyňská kamna, se považují za neobytné. Užívá-li se samostatné kuchyně jako bytu, nutno ji vždy pokládati za obytnou. Za neobytné místnosti je považovati vedlejší místnosti bytu, jako jsou předsíně, koupelny, neobytné kuchyně, verandy, špíže, záchody a pod. Za neobytné je také považovati místnosti pro služebné, není-li jejich podlahová plocha větší než 12 m2, a jsou-li přístupny toliko z kuchyně. Místnosti, kterých se užívá k výkonu svobodného povolání nebo jako místností úředních, se pokládají za obytné místnosti bytu, s nímž jsou spojeny. Malá provozovna, která není částí bytu, se nepovažuje za obytnou místnost.
(3)
Domek může obsahovati také malé…
