Input:

160/1993 Sb., Zákon, kterým se mění a doplňuje zákon České národní rady č. 589/1992 Sb., o pojistném na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti, ve znění zákona České národní rady č. 10/1993 Sb., a některé další zákony, ve znění účinném k 1.1.2009 Garance

č. 160/1993 Sb., Zákon, kterým se mění a doplňuje zákon České národní rady č. 589/1992 Sb., o pojistném na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti, ve znění zákona České národní rady č. 10/1993 Sb., a některé další zákony, ve znění účinném k 1.1.2009
ZÁKON
ze dne 19. května 1993,
kterým se mění a doplňuje zákon České národní rady č. 589/1992 Sb., o pojistném na sociální zabezpečení a příspěvky na státní politiku zaměstnanosti ve znění zákona České národní rady č. 10/1993 Sb., a některé další zákony.
Ve znění:
Předpis č.
K datu
Poznámka
189/2006 Sb.
(k 1.1.2009)
ruší čl. III, IV a VI
Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky:
Čl. I
Zákon České národní rady č. 589/1992 Sb., o pojistném na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti, ve znění zákona České národní rady č. 10/1993 Sb., se mění a doplňuje takto:
1. § 5 odst. 1 písm. a) bod 4 zní:
„4. náhrady škody,7”.
2. V § 5 odst. 1 písm. a) se vypouštějí body 8 až 10.
3. § 5 odst. 1 písm. c) a d) znějí:
„c)  osoby samostatně výdělečně činné je částka, kterou si sama určí, ne však méně než 35 % příjmu ze samostatně výdělečné činnosti po odpočtu výdajů vynaložených na jeho dosažení, zajištění a udržení;13za příjem se považuje i podíl na společných příjmech14. U společníka veřejné obchodní společnosti a komplementáře komanditní společnosti se za příjem uvedený ve větě první považuje podíl připadající na něj podle společenské smlouvy ze základu daně za společnost.15Je-li osoba samostatně výdělečně činná současně též spolupracující osobou, považuje se za příjem ze samostatně výdělečné činnosti též její podíl na společných příjmech podle písmene d),
d)  spolupracující osoby je částka, kterou určí osoba samostatně výdělečně činná, ne však méně než 35 % podílu spolupracující osoby na společných příjmech po odpočtu výdajů vynaložených na jejich dosažení, zajištění a udržení,13”.
4. § 5 odst. 2 zní:
„(2)  Vyměřovací základ osoby samostatně výdělečně činné nemůže být nižší než šestinásobek minimální mzdy; to neplatí, jde-li o osobu samostatně výdělečně činnou, která aspoň po polovinu doby výkonu samostatně výdělečné činnosti v rozhodném období (§ 6 odst. 2 věta první) je účastna nemocenského pojištění již z jiného důvodu, nebo je poživatelem starobního nebo invalidního důchodu. Vyměřovací základ podle předchozí věty se níží o částku rovnající se polovině minimální mzdy za každý kalendářní měsíc v rozhodném období, v němž po celý kalendářní měsíc netrvalo nemocenské pojištění osoby samostatně výdělečně činné, nebo po celý kalendářní měsíc byla osoba samostatně výdělečně činná uznána neschopnou práce, byla jí nařízena karanténa podle předpisů o opatřeních proti přenosným nemocem, vykonávala službu v ozbrojených silách (civilní službu) nebo jí náležela peněžitá pomoc v mateřství (peněžitá pomoc). Vyměřovací základ může činit nejvýše 486 000 Kčs. Minimální mzdou se zde rozumí částka minimální mzdy pro pracovníky v pracovním poměru odměňované měsíční mzdou,26která platí k 1. lednu kalendářního