Input:

160/1949 Sb., Zákon o vnitřním obchodě, platné do 31.3.1982 Archiv

č. 160/1949 Sb., Zákon o vnitřním obchodě, platné do 31.3.1982
ZÁKON
ze dne 16. června 1949
o vnitřním obchodě.
Národní shromáždění republiky Československé usneslo se na tomto zákoně:
§ 1.
Ministr vnitřního obchodu se zmocňuje, aby k zajištění oběhu zboží v rámci jednotného hospodářského plánu a v zájmu zabezpečení plynulé distribuce zboží, především pracujícímu obyvatelstvu, řídil a kontroloval na vnitřním trhu jeho oběh, odbyt a spotřebu a činil za tím účelem všechna nutná opatření, pokud k tomu není potřeba zákona.
§ 2.
Opatření všeobecné povahy, učiněná podle ustanovení § 1, vyhlásí ministerstvo vnitřního obchodu v Úředním listě.
§ 3.
(1)  Na příkaz ministerstva vnitřního obchodu nebo orgánů a podniků jím pověřených jsou vyzvané orgány nebo podniky povinny poskytovati zprávy, zasílati nebo předkládati zboží nebo jiné předměty, jako vzorky, výsledky zkoušek zboží a pod. ministerstvu vnitřního obchodu nebo orgánům nebo podnikům jím pověřeným. Předpisy o případné náhradě stanoví ministerstvo vnitřního obchodu vyhláškou v Úředním listě.
(2)  Podniky, u nichž se provádí kontrola nebo revise, jsou povinny býti nápomocny příslušným orgánům při plnění jejich úkolů, zejména podati potřebná vysvětlení a informace, předkládati účetní knihy, účetní zápisy, účetní doklady a veškeré záznamy a korespondenci, umožniti přístup do všech obchodních, provozních a skladištních místností a prostorů, kde se uskladňuje zboží; do jiných místností jen v případě důvodného podezření, že zboží jest v nich uloženo, na základě úředního písemného příkazu.
(3)  Orgány pověřené prováděním úkolů podle tohoto zákona nebo na nich zúčastněné, zejména také dozorčí orgány, znalci a všechny pomocné síly, jsou povinny zachovávati mlčenlivost o všech skutečnostech, o kterých se dověděly při své činnosti, nebudou-li této povinnosti ve veřejném zájmu zproštěny. Povinnost mlčenlivosti nezaniká skončením činnosti nebo služebního poměru.
§ 4.
(1)  Jednání a opomenutí, příčící se opatřením učiněným podle tohoto zákona nebo předpisům vydaným podle něho, trestají okresní národní výbory, pokud nejde o čin trestný soudně, jako správní přestupek peněžitým trestem do 1 000 000,- Kčs nebo vězením (uzamčením) do jednoho roku nebo oběma těmito tresty. Pro případ nedobytnosti vyměří se náhradní trest na svobodě podle míry zavinění do jednoho roku. Uloží-li se oba tresty, nesmí trest na svobodě spolu s náhradním trestem za nedobytnou pokutu přesahovati jeden rok.
(2)  Kdo předsevezme jednání, směřující přímo ke spáchání přestupku a čin nedokoná jen pro nemožnost, nebo pro zevní překážku nebo pro náhodu, je trestně odpověden, jako kdyby byl čin dokonal.
(3)  Kdo návodem, rozkazem, radou, utvrzováním, slibem nebo poskytnutím pomoci nebo jinak vědomě způsobí nebo usnadní spáchání přestupku jinou osobou (pachatelem), je stejně trestný, jako pachatel bez ohledu na potrestání pachatele samého.
(4)  Řízení o přestupcích podle tohoto zákona se provádí podle předpisů pro stíhání trestných činů v oboru vyživovacím, zásobovacím a cenovém.
§ 5.
(1)  Zrušuje se použivatelnost vládního nařízení ze dne 26. června 1943, č. 175 Sb., o oběhu zboží. Dále se zrušuje zákon ze dne 5.