Input:

č. 16/1965 Sb. rozh. tr., Garance

č. 16/1965 Sb. rozh. tr.
Ke zjišťování skutkového stavu a hodnocení důkazů při dopravních nehodách.
(Rozhodnutí Nejvyššího soudu z 5. února 1965 - 4 Tz 5/65).
Rozsudkem okresního soudu v Teplicích ze dne 29. 9. 1964 sp. zn. 6 T 546/64 byl obviněný J. S. zproštěn podle § 226 písm. c) tr. ř. obžaloby pro trestný čin ublížení na zdraví podle § 224 odst. 1 tr. zák.
Ke stížnosti pro porušení zákon Nejvyšší soud tento rozsudek zrušil a okresnímu soudu v Teplicích přikázal, aby věc znovu projednal a rozhodl.
Z odůvodnění:
Rozsudkem okresního soudu v Teplicích ze dne 29. 9. 1964 sp. zn. 6 T 546/64 byl obviněný S. zproštěn podle § 226 písm. c) tr. ř. obžaloby pro trestný čin ublížení na zdraví podle § 224 odst. 1 tr. zák., který měl podle tvrzení obžaloby spáchat tak, že dne 9. 7. 1964 na silnici mezi Košťany a Střelnou okr. Teplice přejížděl na svém motokole (mopedu) z levé strany na pravou, takže vjel do cesty motocyklistovi A. J. a došlo ke střetu obou vozidel, při čemž J. utrpěl zranění, pro které byl několik týdnů neschopen práce.
Okresní soud odůvodnil zprošťující výrok tím, že podle názoru soudu obviněný neučinil nic, co by porušovalo vyhlášku ministerstva vnitra č. 141 z roku 1960 Sb., když byl vzdálen pouze jeden a půl metru od okraje vozovky. Podle názoru soudu bylo povinností poškozeného J., když počal předjíždět traktor, aby zjistil, zda po levé straně vozovky není nějaká překážka. Kdyby se byl řádně rozhlížel, musel by vidět, že po levé straně vozovky sál s mopedem obviněný a nemohl jej tedy objíždět z levé strany, neměl volno. V opačném případě, jestliže totiž volno měl, měl se okamžitě zařadit na svou pravou stranu a v tomto směru pak pokračovat v jízdě. Samotný poškozený však vypověděl také při hlavním líčení, že se na nic nepamatuje a že neví, zda je pravdou to, co vypověděl před vyšetřovatelem. Z této výpovědi nebylo tedy možno vycházet a vyvodit závěry. Pokud se pak týká výpovědi svědka M. G., ten se nemohl k hlavnímu líčení dostavit, protože je ve výkonu trestu. Podle názoru soudu však zde bylo zjištěno dostatek důkazů k tomu, aby bylo zjištěno, že k dopravní nehodě došlo v levé polovině vozovky a nikoliv jak uvedl před vyšetřovatelem svědek G.
Toto odůvodnění zprošťujícího rozsudku však není podloženo bezpečnými skutkovými zjištěními a je dokonce v rozporu s některými důkazy, při čemž mezi některými důkazy jsou rozpory které nebyly odstraněny.
Obžaloba vycházela z předpokladu, že motocyklista J. předjížděl před místem nehody traktor, jedoucí stejným směrem a že obviněný, který před tím měl stát moped při levé straně silnice, na něj nasedl, jel k pravé straně silnice, aby pokračoval ve stejném směru jako motocyklista, a že motocyklistovi vjel do cesty. Ke srážce mělo dojít na pravé straně silnice. Tak vylíčil v přípravném řízení věc traktorista M. G., kterého poškozený J. předtím předjížděl. Poškozený sám se však na průběh události pro své zranění nepamatoval. Obviněný se hájil tím, že na mopedu nejel, ale že jej vedl, že chtěl přejít na pravou stranu silnice, ale že již po ujití 1,5 metru od levé krajnice spatřil motocyklistu. Tvrdil proto, že zůstal stát a že očekával, že motocyklista se po předjetí traktoru zařadí na pravou stranu,