Input:

R 16/1963; Řízení před soudem. Smlouva Garance

č. 16/1963 Sb. rozh.
ČSD - Sdělovací a zabezpečovací stanice a ČSD - Železniční stavitelství jsou samostatnými hospodářskými organizacemi, které jsou způsobilé být účastníkem řízení před soudy; jsou vůči sobě třetími osobami ve smyslu § 2 vyhl. č. 38/1957 Ú. l., o provádění pojištění zákonné odpovědnosti za škody způsobené provozem motorových vozidel.
(Rozhodnutí krajského soudu v Brně z 29. listopadu 1961, 8 Co 274/61.)
V souzené věci šlo o otázku, zda ČSD - Sdělovací a zabezpečovací distance v Pardubicích je vůči žalujícímu Železničnímu stavitelství v Brně třetí osobou ve smyslu ustanovení § 2 vyhl. min. fin. ze dne 5. 2. 1957 č. 38/1957 Ú. l., o provádění pojištění zákonné odpovědnosti za škody způsobené provozem motorových vozidel a zda tudíž žalovaná Státní pojišťovna je povinna nahradit žalobci částku 203,- Kčs, představující škodu, kterou dne 20. 2. 1960 způsobil řidič žalobcova motorového vozidla na železničních závorách ČSD - Sdělovací a zabezpečovací distance v Pardubicích.
Okresní soud Brno-město žalobě vyhověl, postaviv se na stanovisko, že poškozená Sdělovací a zabezpečovací distance v Pardubicích je vůči pojištěnému žalobci třetí osobou ve smyslu vyhl. č. 38/1957 Ú. l. a že tedy nárok žalobcův na pojistné krytí předmětného pojistného případu je po právu.
Žalovaná Státní pojišťovna ve svém odvolání do rozsudku soudu prvního stupně uváděla, že názor tohoto soudu, že tu jde o třetí osoby ve smyslu § 2 vyhl. č. 37/1957 Ú. l., je v rozporu se smyslem a účelem § 2 cit. vyhlášky, který vylučuje z pojištění odpovědnosti vůči třetím osobám vlastní škody, postihující tutéž právnickou osobu. Podle dosud platných předpisů, zejména předpisů, týkajících se organizací (zákon č. 69/1958 Sb., vl. nař. č. 81/1958 Sb. - § 4, je nutno rozlišovat: a) organizace, které sice nejsou prohlášeny za právnické osoby, b) organizace, které sice nejsou prohlášeny za právnické osoby, ale mohou uzavírat hospodářské smlouvy, z nichž jim vznikají práva a povinnosti, ale nemohou vůči sobě uplatňovat nároky na náhradu škody, c) organizace, které sice mají určitý stupeň hospodářské samostatnosti, však výslovně o nich příslušný předpis stanoví, že nejsou právnickými osobami.
Podle dosavadní praxe soudní i mimosoudní jedině organizace sub a) mohou vůči sobě uplatňovat nároky na náhradu škody; vládní nařízení č. 81/1958 Sb. také možnost jednat při správě národního majetku vlastním jménem omezuje jen na právnické osoby (§ 4 odst. 4). Právo na náhradu škody způsobené provozem motorových vozidel, dráhy, letadel, je uplatňováno mezi organizacemi v řízení před soudy, neboť takový spor je vyňat z pravomoci arbitráže.
Organizace sub b) a c) mohou mezi sebou sjednávat hospodářské smlouvy v rámci své hospodářské samostatnosti, není však dán právní podklad ani není věcně účelné, aby byl mezi nimi jako složkami téže právnické osoby uměle konstruován vztah jako mezi "třetími osobami" ve smyslu § 2 vyhlášky č. 38/1957 Ú. l., zejména, když tento vztah u organizací sub c) je zvláštním