Input:

16/1959 Sb., Zákon, kterým se mění a doplňuje zákon o nemocenském pojištění zaměstnanců Archiv

č. 16/1959 Sb., Zákon, kterým se mění a doplňuje zákon o nemocenském pojištění zaměstnanců
ZÁKON
ze dne 26. března 1959.
kterým se mění a doplňuje zákon o nemocenském pojištění zaměstnanců
Národní shromáždění Republiky československé usneslo se na tomto zákoně:
Čl. I
Při celkovém růstu osobní spotřeby všeho obyvatelstva je v zájmu péče o děti, aby rychleji rostla osobní spotřeba rodin s nižšími příjmy, především rodin s více dětmi. Proto se v souvislosti s jinými opatřeními směřujícími ke zvýšení osobní spotřeby nově upravuje také výše přídavků na děti.
Čl. II
Zákon č. 54/1956 Sb., o nemocenském pojištění zaměstnanců, se mění a doplňuje takto:
1. § 30 zní:
„(1)  Přídavky na děti náleží zaměstnanci, jestliže má nezaopatřené (§ 31), má předepsaný pracovní úvazek (§ 33) a odpracoval stanovený počet pracovních dnů (§ 34).
(2)  Přídavky na děti náleží tomu zaměstnanci, u něhož se k dětem přihlíží podle zákona o dani ze mzdy jako k vyživovaným osobám; jiné osobě na tytéž děti přídavky nenáleží.
(3)  Zaměstnanci povolanému ke službě v ozbrojených silách, s výjimkou příslušníků ozbrojených sil z povolání, náleží na nezaopatřené děti přídavky, jestliže byl v posledních šesti měsících před nástupem služby v ozbrojených silách zaměstnán alespoň 90 dnů.”
2. § 31 zní:
„(1)  Za nezaopatřené děti se považují vlastní i osvojené děti zaměstnance nebo jeho manžela, pokud se zdržují na území Československé republiky , a to do skončení povinné školní docházky; za stejných podmínek se považují za nezaopatřené děti oboustranně osiřelí vnuci nebo oboustranně osiřelí sourozenci zaměstnance nebo jeho manžela, jestliže jsou v jejich přímém zaopatření.
(2)  Po skončení povinné školní docházky, nejdéle však do 25. roku věku, se děti uvedené v předchozím odstavci považují za nezaopatřené tehdy, jestliže nemají vlastní příjem vyšší než 200.- Kčs měsíčně a jestliže
a)  se soustavně připravují předepsaným výcvikem nebo studiem na budoucí povolání nebo
b)  jsou pro nemoc nebo pro tělesnou či duševní vadu trvale neschopny k práci.”
3. § 32 zní:
„Přídavky se neposkytují na děti:
a)  na které náleží sirotčí důchod podle předpisů o důchodovém zabezpečení zaměstnanců nebo o sociálním zaopatření příslušníků ozbrojených sil, popřípadě podle obdobných předpisů;
b)  které mají bezplatné plné internátní zaopatření z prostředků rozpočtových, hospodářských nebo jiných organizací;
c)  které jsou již déle než šest měsíců v bezplatném plném zaopatření léčebného nebo podobného ústavu.”
4. § 35 zní:
„Přídavky na děti činí, pokud se dále nestanoví jinak, měsíčně:
 
při hrubém měsíčním výdělku zaměstnance, z jehož pojištění se přídavky na děti poskytují
na 1 dítě
na 2 děti
na 3 děti
na 4 děti
na 5 dětí
Kčs
Kčs
Kčs
Kčs
Kčs
do 1400
70
170
430
690
950
nad 2 200 do 3 000
70
170
400
640
880
nad 2 200 do 3 000
70
170
370
590
830
nad 3 000 do 3 800
neposkytují se
100
330
530
750
nad 3 800
neposkytují se
neposkytují se
310
490
710
Při více dětech se zvyšuje částka přídavků na děti, která náleží zaměstnanci na 5 dětí, na každé další dítě
o 260 Kčs měsíčně při hrubém měsíčním výdělku zaměstnance do 1400 Kčs,
o 240 Kčs měsíčně při hrubém