Input:

č. 16/1955 Sb. rozh. tr., Garance

č. 16/1955 Sb. rozh. tr.
Vyjde-li teprve v řízení u odvolacího soudu najevo, že o skutku obviněného bylo již dříve rozhodnuto pravomocným rozsudkem (a nebyla-li povolena obnova), zastaví odvolací soud trestní stíhání podle § 181 odst. 1 písm. a) tr. ř.
(Rozhodnutí krajského soudu v Olomouci z 15. října 1954, 7 To 118/54.)
Lidový soud v Rýmařově uznal obviněného rozsudkem z 22. června 1954 vinným trestným činem ohrožení jednotného hospodářského plánu podle § 135 odst. 1 tr. zák., jehož se obviněný dopustil tím, že jako horník v pracovním poměru na dole se po dobu od 1. srpna do 19. září 1953 soustavně vyhýbal práci, aniž pro to měl nějaké důvody.
Krajský soud k odvolání obviněného, v neveřejném zasedání trestní stíhání obviněného zastavil.
Z odůvodnění:
Odvolací soud zjistil ze spisů lidového soudu v Ostravě, že obviněný – jak to též uvádí ve svém odvolání – byl odsouzen pravomocným rozsudkem tohoto soudu z 27. října 1953 mimo jiné též ) pro trestný čin ohrožení jednotného hospodářského plánu podle § 135 odst. 1 tr. zák. spáchaný tím, že jako horník v pracovním poměru na dole se po dobu od 1. srpna do 19. září 1953 soustavně vyhýbal práci, aniž pro to měl nějaký důvod, tedy pro týž skutek, pro který byl uznán vinným i napadeným rozsudkem lidového soudu v Rýmařově. Odvolací soud takto zjistil, že o zažalovaném činu obviněného bylo již dříve pravomocně rozhodnuto rozsudkem a že obnova ohledně tohoto činu povolena nebyla. Obviněného nelze proto uznat znovu vinným tímtéž trestným činem, pro který již byl pravomocně odsouzen. Odvolávací soud nemůže o tom ovšem rozhodnout rozsudkem, jímž by obviněného žaloby zprostil, neboť důvody zproštění uvedené v § 162 pod písm. a) až e) tr. ř. na souzený případ nedopadají. Skutek obviněného, který je zde předmětem žaloby, je totiž trestným činem, což vylučuje zproštění obviněného podle § 162 písm. a) tr. ř. Je též prokázáno, že trestný čin, pro který byl napadeným rozsudkem uznán vinným, obviněný spáchal, takže jej nelze zprostit žaloby podle § 162 písm. b) a c) tr. ř. Také trestnost činu zde nezanikla, jak to má na mysli § 162 písm. d) tr. ř., neboť zánik trestnosti je institucí hmotně právní (uvedenou v hlavě páté trestního zákona), zatím co pojem věci pravomocně rozsouzené je pojmem procesní povahy. Konečně byl obviněný, když spáchal souzený trestný čin, trestně plně odpovědný, takže ani důvod § 162 písm. e)