č. 152/1960 Sb., Vyhláška ministra financí o finančních zdrojích hospodářských organizací řízených národními výbory a o úhradě jejich ztrát, platné do 31.12.1966
VYHLÁŠKA
ministra financí
ze dne 8. října 1960
o finančních zdrojích hospodářských organizací řízených národními výbory a o úhradě jejich ztrát
Ministr financí stanoví podle § 11 zákona č. 83/ 1958 Sb., o úpravě finančního plánování a finančního hospodaření národních podniků a ostatních hospodářských organizací státního socialistického sektoru, po projednání s ústředními úřady, národními výbory a vybranými podniky:
ČÁST PRVNÍ
ÚVODNÍ USTANOVENÍ
§ 1
Nová metodika finančního hospodaření se stala významným nástrojem pro zvýšení ekonomické účinnosti řízení, vytvořila podmínky pro rozšíření účasti pracujících na řízení a pro maximální rozvoj a využití jejich tvůrčí aktivity a iniciativy. Zvýšila zájem národních výborů, podniků a všech pracujících na dobrém hospodaření a přispěla k upevnění chozrasčotu.
Nová metodika je těsně spojena s rozvojem výrobních sil a výrobních vztahů, se soustavným zvyšováním pravomoci a odpovědnosti národních výborů a s prohlubováním socialistické demokracie. Je proto nutno ji za účasti všech pracujících dále zdokonalovat, zvyšovat její účinnost a odstraňovat zjištěné nedostatky.
§ 2
(1)
Tato vyhláška se vztahuje na hospodářské organizace státního socialistického sektoru, řízené národními výbory (dále jen „podniky”). Podnikem se rozumí i vedoucí podnik, sdružení pak jen tehdy, vytváří-li svou hospodářskou činností finanční zdroje.
(2)
Za výrobně hospodářskou jednotku nebo jinou podobnou jednotku (dále jen „hospodářská jednotka”) se pro účely této vyhlášky považují:
a)
podnik přímo podřízený národnímu výboru,
b)
vedoucí podnik s podřízenými podniky,
c)
sdružení s podřízenými podniky.
Mluví-li se v této vyhlášce o vedoucím podniku, rozumí se tím vedoucí podnik ve funkci nadřízeného orgánu, a pokud se výslovně nestanoví něco jiného, i sdružení v téže funkci.
ČÁST DRUHÁ
OBECNÁ ÚPRAVA FINANČNÍHO HOSPODAŘENÍ
§ 3
Základní ustanovení
Prostředky z finančních zdrojů podniků (zisk, odpisy základních prostředků aj.) se
a)
jednak odvádějí do rozpočtu národního výboru, který podnik řídí,
b)
jednak používají ve prospěch podniků, a to buď přímo podniky, nebo jejich přímo nadřízenými orgány.
Přitom podnik uspokojuje potřeby v míře co největší z vlastních finančních zdrojů.
Hlava I
PODNIKY
Díl 1
Vlastní finanční zdroje
§ 4
Vlastními finančními zdroji podniků jsou:
a)
podíl z přírůstku zisku nebo ze zisku,
b)
podíl z odpisů základních prostředků,
c)
uvolněné vlastní oběžné prostředky, pokud podle zvláštních předpisů1) nejsou finančním zdrojem nadřízeného orgánu,
d)
výsledky z prodeje přebytečných a neupotřebitelných movitých základních prostředků a z likvidace všech přebytečných a neupotřebitelných základních prostředků,
e)
tržby z brakování zvířat základního stáda,
f)
jiné finanční zdroje stanovené ministrem financí.
§ 5
(1)
Podnik používá vlastních finančních zdrojů
a)
na doplnění vlastních oběžných prostředků,
b)
na decentralizovanou…
