č. 151/1948 Sb., Vyhláška o novém znění vojenského trestního řádu
VYHLÁŠKA
ministra národní obrany
ze dne 10. června 1948
o novém znění vojenského trestního řádu.
Vyhlašuji v příloze podle čl. V zákona ze dne 18. prosince 1947, č. 226 Sb., jímž se mění, doplňují a sjednocují některá ustanovení vojenských trestních řádů, úplné jednotné znění zákona ze dne 5. července 1912, č. 131 ř. z., o vojenském trestním řádu, a zákonného článku XXXIII/1912, o vojenském trestním řádu, jak vyplývá ze změn a doplňků provedených pozdějšími zákony, včetně zákona ze dne 18. prosince 1947, č. 226 Sb.1)
Příloha vyhlášky č. 151/1948 Sb.
ZÁKON
ze dne 5. července 1912, č. 131 ř. z.,
o vojenském trestním řádu, a zákonný článek XXXIII/1912, o vojenském trestním řádu, v úpravě provedené pozdějšími zákony.
HLAVA I.
Všeobecná ustanovení.
§ 1.
(1) Zločiny a přečiny (přestupky) lze trestati jen po předchozím řízení podle tohoto trestního soudního řádu na podkladě veřejné žaloby a rozsudkem, který vynese příslušný soud, nečiní-li se v §§ 2 a 455 výjimka.
(2) Zvláštní zákon stanoví, kdy může vojenský soud bez předchozího řízení ukládati trestním příkazem trest, a v jaké výši. Za vojenské přečiny a za přestupky a přečiny uvedené v branném zákoně může však trestním příkazem uložiti tresty na svobodě do šesti týdnů nebo tresty peněžité do 5.000 Kčs1a) a za nedobytný peněžitý trest stanoviti náhradní trest do šesti týdnů.
§ 2.
(1) Bez soudního řízení lze kázeňsky trestati vojenské přečiny, má-li představený, jemuž přísluší kázeňská pravomoc, kázeňské potrestání za dostatečné.
(2) Byl-li nějaký trestný čin potrestán kázeňsky, aniž tu byly podmínky předcházejícího odstavce, musí býti dodatečně zavedeno soudní řízení, nezanikla-li ještě trestnost činu. Dojde-li pro takový čin k odsouzení k dočasnému trestu na svobodě, započte se kázeňský trest odpykaný za týž čin.
(3) Setkají-li se kázeňské přestupky nebo takové trestné činy, které lze kázeňsky vyříditi, s trestnými činy, u nichž kázeňské potrestání je vyloučeno, musí býti pojaty do soudního trestního řízení, nenařídí-li se jejich vyloučení (§ 37).
§ 3.
(1) Žalobu zastupuje vojenský (vrchní vojenský) prokurátor. U trestných činů soukromožalobných, které lze stíhati toliko na žádost osoby k tomu oprávněné, potřebuje k zahájení trestního řízení této žádosti.
(2) Trestní řízení se nekoná, jakmile president republiky nařídí, že nemá býti zavedeno nebo že zavedené řízení má býti zastaveno.
§ 4.
Veškerá v trestním řízení činná velitelství, úřady a úřední orgány mají se stejnou pečlivostí přihlížeti k okolnostem usvědčujícím a přitěžujícím, jakož i k okolnostem vývodním a polehčujícím a jsou povinny poučiti obviněného, i kde to není výslovně nařízeno, o jeho právech a o použití dovolených opravných prostředků.
§ 5.
(1) Vojenské soudy posuzují soukromoprávní předběžné otázky samostatně.
(2) Při posouzení otázky trestnosti obviněného nejsou vázány nálezem, který o takové předběžné otázce vydal občanský soudce nebo jiný úřad.
(3) Toliko týká-li se předběžná otázka platnosti manželství, bude nález soudu k tomu příslušného podkladem pro rozhodnutí soudu trestního. Nebyl-li takový nález…