č. 15/1969 Sb. rozh., Garance

Okresní soud v Pardubicích zamítl rozsudkem z 21. 9. 1967 žalobu, jíž se žalobce domáhal na žalovaném zaplacení 312 Kčs s přísl. jako nedoplatku úplaty za ústřední vytápění a dodávku teplé vody v letech 1965-1966. Vycházel hlavně z toho, že je žaloba předčasná, když nenastala splatnost pohledávky žalobce vzhledem k nedostatkům vyúčtování.

Žalobce poukazoval v odvolání mj. na to, že jím provedená vyúčtování je srozumitelné a jasné a že okresní soud zdůrazňoval příliš jeho formální nedostatky; dodal také, že věcné chyby vyúčtování neovlivňují splatnost pohledávky, nýbrž její existenci.

Krajský soud v Hradci Králové potvrdil rozsudkem z 9. 2. 1968 rozsudek soudu prvního stupně.

Krajský soud dospěl po přezkoumání celého rozsudku soudu prvního stupně k závěru, že odvolání není důvodné.

Splatnost nedoplatku z vyúčtování úplat za ústřední či dálkové vytápění a za dodávku teplé vody je stanovena v § 12 odst. 2 vyhl. č. 197/1957 Ú. l., který je ve vztahu k § 78 o. z., popř. § 232 o. z., specielním předpisem; podle tohoto ustanovení nastává splatnost nedoplatku v patnáctidenní lhůtě poté, kdy uživatel bytu obdržel vyúčtování. Se zřetelem k tomu bylo třeba zvážit zejména námitku odvolání, že byla splněna uvedená podmínka splatnosti nedoplatku, když žalobce zaslal žalovanému vyúčtování z 5. 7. 1967 a uplynula patnáctidenní lhůta; tím došlo podle názoru žalobce u žalovaného k prodlení.

V této souvislosti zjistil krajský soud, že žalobce doručil žalovanému vyúčtování, ovšem toto vyúčtování nebylo bez nedostatků.

Způsob vyúčtování úplat za ústřední či dálkové vytápění a za dodávku teplé vody je upraven v § 11 odst. 1 a 2 vyhl. č. 197/1957 Ú. l., podle něhož musí vyúčtování obsahovat náležitosti tam uvedené; aby žalobce splnil vyúčtovací povinnost, musl provést celkové vyúčtování v rozsahu daném v § 11 odst. 2 písm. a)-d) cit. vyhl. (specifikace nutných nákladů podle jednotlivých druhů, výpočet úplaty připadající na uživatele podle stanovených nebo dohodnutých ukazatelů, výše zaplacených záloh a jejich součet, vyčíslení nedoplatků nebo přeplatku vyplývajícího z rozdílu mezi součtem zaplacených záloh a vyúčtovanou výší úplaty). Předložená vyúčtování z 31. 7. 1966 a 5. 7. 1967 nenasvědčují tomu, že žalobce postupoval tímto způsobem. Žádné z těchto vyúčtování neobsahuje totiž specifikaci nutných nákladů podle jednotlivých druhů na celý dům (§ 3 odst. 2, § 11 odst. 2 písm. a) vyhl. č. 197/1957 Ú. l.). Jmenovitě ve vuúčtování z 5. 7. 1967 jsou toliko údaje týkající se jednotlivých bytů, nikoli celého domu; jde tedy o položky, které nemohou být podkladem ke kontrole výše povinností jednotlivých uživatelů bytů. Vyúčtování z 31. 7. 1966 obsahuje jen souhrnný údaj o nutných nákladech na celý dům, který není specifikován; navíc v tomto vyúčtování chybí výpočet úplaty připadající na jednotlivé uživatele bytů podle stanovených…