Input:

č. 14/1967 Sb. rozh., Garance

č. 14/1967 Sb. rozh.
Předpokladem pro ustanovení navržené osoby opatrovníkem je souhlas této osoby s převzetím funkce opatrovníka; v řízení o ustanovení opatrovníka je osoba navržená do funkce opatrovníka účastníkem řízení.
(Rozhodnutí krajského soudu v Ústí n. L. z 8. srpna 1966, 7 Co 206/66.)
Okresní soud v Litoměřicích ustanovil O. Č. opatrovnicí K. Š., jež je zbavena způsobilosti k právním úkonům.
Krajský soud v Ústí n. Lab. změnil rozhodnutí soudu prvního stupně tak, že O. Č. se opatrovnicí neustanovuje.
Z odůvodnění:
Podle § 27 odst. 2 o. z. je zákonným zástupcem občana, který byl rozhodnutím soudu zbaven způsobilosti k právním úkonům, nebo jehož způsobilost k právním úkonům byla omezena, soudem ustanovený opatrovník. Občanský soudní řád ukládá předsedovi senátu povinnost postarat se o to, aby byl ustanoven opatrovník osobám, které ho podle zákona musí mít. To však neznamená, že lze ustanovit občana proti jeho vůli opatrovníkem osoby zbavené způsobilosti k právním úkonům.
Převzetím opatrovnictví bere na sebe opatrovník závazek činit za zastoupeného právní úkony a spravovati jeho majetek (§ 26, § 28 o. z.). Může mu být uloženo, aby podával pravidelné zprávy o své činnosti soudu (§ 193, § 180/3 o. s. ř.). Řádné plnění funkce opatrovníka může znamenat i citelné omezení či zatížení toho, kdo byl funkcí pověřen.
K tomu, aby měl občan právní povinnost přijmout funkci opatrovníka, by proto bylo třeba výslovného zákonného ustanovení. Takové ustanovení však občanský zákoník, pokud upravuje zákonné zastoupení, nezná (§ 26 - § 30 o. z.). Zákon o rodině říká sice v § 78 odst. 2, že funkce opatrovníka je čestnou povinností, avšak tento předpis má na mysli pouze opatrovníka nezletilých osob.