Input:

č. 14/1956 Sb. rozh. obč., Garance

č. 14/1956 Sb. rozh. obč.
Při odsouzení k dočasnému pozbytí občanské ctí podle § 14 písm. a) dekr. č. 16/1945 Sb., o potrestání nacistických zločinců, zrádců a jejich pomahačů a o mimořádných lidových soudech (retribuční dekret), počíná ztráta jednotlivých oprávnění vyjmenovaných v § 15 retribučního dekretu právní mocí rozsudku, kterým byl trest vyměřen, avšak doba výkonu trestu se nezapočítává do doby, na kterou bylo vysloveno pozbytí občanské cti.
(Rozhodnutí nejvyššího soudu z 25. května 1955, Cz 186/55).
Navrhovatelka byla odsouzena rozsudkem mimořádného lidového soudu z 29. listopadu 1946 pro zločin podle § 3 odst. 1 retr. dekretu č. 16/1945 Sb. k trestu těžkého žaláře v trvání 4 let a k pozbytí občanské cti na dobu 5 let. Trest těžkého žaláře odpykala dnem 26. října 1950.
Rozsudkem ze 17. července 1953 č. j. Cz .56/53 (rozhodnutí č. 153/53 Sbírky rozhodnutí čs. soudů) rozhodl v souzené věci nejvyšší soud o návrhu navrhovatelky na invalidní důchod, že odsouzení k pozbytí občanské cti nemůže sice znamenat trvalou ztrátu nároků z národního pojištění a způsobilosti k jejich opětnému nabytí, znamená však, že po dobu, po kterou ztráta těchto práv trvá, není nárok na to, aby byl důchod vyplácen.
V dalším řízení stala se spornou již jen otázka, kdy počíná výkon pozbytí občanské cti, zda právní mocí rozsudku tento trest vyslovivšího, či odpykáním hlavního trestu.
Návrhovatelka dovozuje, že pozbytí občanské cti počíná právní mocí rozsudku, tedy doba 5 let uplynula dne 29. listopadu 1951. Odpůrce tvrdí, že pětiletá doba počíná dnem odpykání trestu na svobodě, tedy dnem 26. října 1950 a končí dnem 25. října 1955.
Lidový soud civilní v Brně rozhodl, že pozbytí občanské cti počíná odpykáním trestu na svobodě a přiznal navrhovatelce nárok na invalidní důchod od 13. listopadu 1950, uložil však odpůrci, aby tento důchod vyplácel teprve od 25. října 1955.
Krajský soud v Brně rozsudek potvrdil.
Nejvyšší soud stížnosti pro porušení zákona podané generálním prokurátorem proti rozsudku krajského soudu nevyhověl.
Z odůvodnění:
Retribuční dekret č. 16/1945 Sb. nemá ustanovení o tom, kdy počíná nebo končí doba, na kterou bylo pozbytí občanské cti vysloveno a při řešení této otázky nutno proto přihlédnout k cílům, které zákonodárce vydáním retribučního dekretu sledoval a i k ostatním právním ustanovením.
Z toho, co je níže uvedeno, lze dovodit, že zákonodárce zamýšlel takovou úpravu, kterou později jasně vyjádřil v ustanovení § 44 odst. 3 tr. zák., totiž, že ztráta jednotlivých oprávnění vyjmenovaných v § 15