Input:

č. 14/1954 Sb. rozh. obč., Garance

č. 14/1954 Sb. rozh. obč.
Státní dětský příspěvek nenahražuje vyživovací povinnost rodičů. Jestliže rodič neplní svou vyživovací povinnost, lze dítěti přiznat státní dětský příspěvek v případě, že soudní ochranou, kterou stát poskytuje každému svému občanu, nelze zajistit neodkladné a běžné plnění nároku dítěte se strany osoby výživou povinné.
(Rozhodnutí nejvyššího soudu z 24. listopadu 1953, Cz 356/53.)
Nezletilý zastoupený zákonným zástupcem požádal o povolení státního dětského příspěvku. V žádosti uvedl, že jeho otec je zaměstnán u ČSAD, výživné stanovené usnesením z 9. června 1952 částkou 800 Kčs měsíčně však neplatí, ježto byl ve vazbě; dlužné výživné v částce 3000 Kčs je vymáháno exekučně. Úřadovna ochrany mládeže, která provedla o žádosti nezletilého šetření, zjistila, že matka žadatele pečuje o 2 nezletilé dšti a že si vydělává kolem 2.000 Kčs měsíčně i s výchovným na děti.
Lidový soud ve Vsetíně povolil žadateli státní dětský příspěvek v částce 500 Kčs měsíčně a zároveň vyslovil přechod žadatelova nároku na výživné podle usnesení z 9. června 1952 na Československý stát a uložil dlužníku, aby pod následky exekuce platil státu i s 10 % přirážkou 880 Kčs měsíčně. Toto usnesení nabylo právní moci.
Nejvyšší soud rozhodl ke stížnosti pro porušení zákona, podané předsedou nejvyššího soudu, že usnesením lidového soudu byl porušen zákon, usnesení to zrušil a lidovému soudu uložil, aby ve věci dále jednal a znovu rozhodl.
Z odůvodnění:
Naše soudní řízení je ovládáno zásadou materiální pravdy. Ve spojení s ostatními zásadami platnými v soudním řízení to znamená, že si soud musí vždy zjednat spolehlivý skutkový podklad pro své rozhodnutí.
V daném případě soud zjistil, že matka žadatele má jako uklizečka čistý měsíční příjem 1365 Kčs (ve starých penězích) bez výchovného na děti; dále zjistil na podkladě opatrovnického spisu, že otec dítěte vydělává 3.100 Kčs měsíčně, je svobodný a žije s družkou.
Takto zjištěný skutkový stav není však pro rozhodnutí o státním dětském