Input:

R 139/1954; Garance

č. 139/1954 Sb. rozh. obÄŤ.
K výkladu § 551 obč. zák.
Dědickými podíly neopominutelných dědiců ve smyslu § 551 obč. zák. možno rozumět jen podíly, jak se mohly jevit zůstaviteli I v době jeho úmrtí.
Dědickým podílem zaručeným neopominutelnému dědici ustanovením § 551 obč. zák. není dědický podíl, který by mu podle zákona připadl v případě, že spoludědic ze zákona dědictví odmítne.
Neplatnost závěti podle § 551 obč. zák. je jen neplatností relativní.
(Rozhodnutí nejvyššího soudu ze 6. září 1954, Cz 128/54.)
Zůstavitel zanechal závěť z 5. března 1940, v níž ustanovil za dědice svou tehdejší manželku, nyní opět provdanou, a matku, každou k jedné polovině. Toto prvé manželství zůstavitelovo bylo bezdětné a bylo rozvedeno rozsudkem ze 7. října 1950. Zůstavitel uzavřel 13. června 1951 nový sňatek a z tohoto druhého manželství se narodila 7. ledna 1952 dcera. Zůstavitel zemřel 18. prosince 1952 a protože jeho matka se nedožila jeho smrti (zemřela 18. ledna 1951), uvolnila se polovina dědictví pro zákonné dědičky, t. j. pro pozůstalou vdovu a dceru. Obecná hodnota zůstavitelova majetku činila 853.570 Kčs 90 hal., výše dluhů byla 85.950 Kčs a hodnota čistého majetku činila tudíž 767.620,90 Kčs (ve starých penězích). Pozůstalá vdova odmítla dědictví a nezletilá dcera zůstavitelova popřela dědické právo rozvedené prvé manželky zůstavitelovy jako dědičky ze závěti. Uplatnila sama nárok na celé dědictví s poukazem na ustanovení § 521 a 551 cbč. zák. Z nich dovozovala, že je jedinou zákonnou dědičkou, protože její matka j dědictví odmítla a hledí se tudíž na ni tak, jakoby se smrti zůstavitelovy nedožila. Protože je nezletilým potomkem zůstavitelovým, přísluší jí cena celého jejího zákonného podílu, který tvoří celé dědictví a proto je celá závěť neplatná. Dědička ze závěti naproti namítala, že ustanovení § 524 obč. zák. přichází v úvahu jen při dědění a nikoliv při vypočítání zákonného podílu podle § 551 obč. zák. Žádala, aby jí bylo potvrzeno dědictví ze závěti, protože závěť nezkracuje zákonný podíl nezletilé dcery zůstavitelovy a je tudíž platná. Zůstavitel zanechal dvě zákonné dědičky, manželku a dceru, z nichž prvá dědictví odmítla, takže celý zákonný díl, t. j. polovina dědictví, se dostává dceři.
Státní notářství v Kostelci n. Č. Lesy potvrdilo nabytí celého dědictví pozůstalé dceři a uznalo celou závěť za neplatnou. Své rozhodnutí odůvodnilo výkladem §§ 551, 524 obč. zák. ve prospěch nezletilé dcery zůstavitelovy.
Krajský soud v Praze změnil ke stížnosti dědičky ze závěti usnesení státního notářství tak, že potvrdil nezletilé nabytí 3/4 dědictví jako dědičce, která uplatnila nárok podle § 551 obč. zák., a dědičce ze závěti nabytí zbývající 1/4. Toto rozhodnutí odůvodnil krajský soud tím, že nezletilá dědila ze zákona 1/4 dědictví (polovinu z volné poloviny) a byla tedy závětí zkrácena toliko o jednu čtvrtinu. Proto je závěť neplatná co do jedné čtvrtiny. Matčina čtvrtina přibyla nezletilé, poněvadž matka dědictví odmítla. Ustanovení § 524 obč. zák. nelze podle názoru krajského soudu vykládat tak, že by odmítnutí dědictví mělo vliv i na určení zákonného podílu podle § 551 obč. zák. a že by tedy výška tohoto podílu byla závislá na takových subjektivních okolnostech,