Input:

135/1961 Sb., Zákon o pozemních komunikacích (silniční zákon), platné do 31.3.1997 Archiv

č. 135/1961 Sb., Zákon o pozemních komunikacích (silniční zákon), platné do 31.3.1997
[zrušeno č. 13/1997 Sb.]
ZÁKON
ze dne 30. listopadu 1961
o pozemních komunikacích (silniční zákon)
Národní shromáždění Československé socialistické republiky se usneslo na tomto zákoně:
§ 1
Úvodní ustanovení
(1) Vysoce rozvinutý hospodářský, politický a kulturní život v našem státě vyžaduje, aby pozemní komunikace splňovaly požadavky bezpečné, rychlé, plynulé a hospodárné dopravy, podporovaly rozvoj a plnění úkolů v průmyslu a zemědělství, napomáhaly rozvoji motorismu a technickému vývoji dopravních prostředků, přispívaly k rozšiřování cestovního ruchu a odpovídaly požadavkům obrany státu. Proto se pozemní komunikace postupně podle plánu zlepšují a budují podle zásad nejpokrokovější techniky a technologie a zajišťuje se jejich účelná a hospodárná správa.
(2) Pozemní komunikace se rozdělují podle dopravního významu, určení a technického vybavení na dálnice, silnice, místní komunikace a účelové komunikace. Dálnice a silnice tvoří jednotnou komunikační síť.
ČÁST PRVNÍ
PLÁNOVÁNÍ A SPRÁVA POZEMNÍCH KOMUNIKACÍ
§ 2
Plánování pozemních komunikací
(1) Výstavba a přestavba pozemních komunikací se provádí na základě státního plánu rozvoje národního hospodářství. Výstavbu a přestavbu silnic a místních komunikací plánují národní výbory, výstavbu dálnic plánuje ministerstvo dopravy a spojů, výstavbu a přestavbu účelových komunikací plánují organizace, jimž tyto komunikace slouží.
(2) Plány rozvoje dálnic, silnic a místních komunikací jsou podklady pro přípravu investiční výstavby a vypracování územních plánů rajónů a sídlišť.
§ 3
Správa pozemních komunikací a dozor nad nimi
(1) Správa silnic a místních komunikací a dozor nad nimi náleží národním výborům; národní výbory vykonávají tyto úkoly buď přímo anebo prostřednictvím jim podřízených hospodářských nebo rozpočtových organizací (dále jen „organizace silničního hospodářství“). Ministerstvo dopravy a spojů řeší v úzké spolupráci s národními výbory základní otázky rozvoje a správy silnic a místních komunikací.
(2) Správa dálnic a dozor nad nimi náleží ministerstvu dopravy a spojů, popřípadě organizaci jemu podřízené.
(3) Správa účelových komunikací náleží organizacím, jimž tyto komunikace slouží. Slouží-li účelová komunikace několika účastníkům, nesou náklady na výstavbu a údržbu organizace, které jí nejčastěji užívají, a to zpravidla podle míry užívání; nedojde-li mezi nimi k dohodě, rozhodne místní národní výbor. Dozor nad účelovými komunikacemi vykonávají místní národní výbory, pokud nejde o účelové komunikace v uzavřených prostorech nebo objektech.
(4) Pracovníci národních výborů a organizací silničního hospodářství, kteří jsou pověřeni výkonem dozoru nad dálnicemi nebo silnicemi, popřípadě místními nebo účelovými komunikacemi, jsou povinni vést uživatele těchto komunikací k jejich ochraně a zachování pořádku na nich a oprávnění zjišťovat totožnost osob, které se dopustí jednání, jež ohrožuje komunikaci nebo provoz na ní. Při výkonu své funkce jsou opatřeni služebním odznakem (průkazem).
ČÁST DRUHÁ
SILNICE
Oddíl 1
Užívání a ochrana silnic
§ 4
Silniční síť