Input:

č. 134/1954 Sb. rozh. obÄŤ., Garance

č. 134/1954 Sb. rozh. obÄŤ.
Dávky důchodového pojištění, k jichž nápadu došlo před L červnem 1953, je vyplatit v pomeru 50:1, i když byly přiznány výměrem po 31. květnu 1953.
(Rozhodnutí nejvyššího soudu z 11. června 1954, Cz 195/54.)
Výměrem Státního úřadu důchodového zabezpečení z 26. června 1953 bylo navrhovateli přiznáno jednorázové úrazové odškodné podle 10% ztráty výdělečné schopnosti z úrazu ze dne 23. dubna 1952.
Lidový soud v Olomouci vyhověl opravnému prostředku navrhovatele a přiznal mu jednorázové úrazové odškodné ve výši 15 % ztráty výdělečné schopnosti. Těchto 15 % vypočetl z průměrného ročního výdělku 81.400 Kčs starých peněz. Plný úrazový důchod při tomto výdělku by činil 54.266 Kčs, z toho 15 % 8.139 Kčs a trojnásobek 24.420 Kčs ve starých penězích. Tuto částku dělil soud pěti a přiznal navrhovateli 4.885 Kčs nových peněz. Přepočet v poměru 5:1 odůvodnil soud poukazem na čl. 16 c) směrnic ministerstva financí č. 159/1953 Ú. l.
Nejvyšší soud rozhodl ke stížnosti pro porušení zákona podané generálním prokurátorem, že rozsudkem lidového soudu, pokud jde o přepočítání částky jednorázového úrazového odškodného na nové peníze, byl porušen zákon, rozsudek v tomto rozsahu zrušil a vrátil věc lidovému soudu v Olomouci, aby o ní rozhodl znovu.
Z odůvodnění:
Nárok na jednorázové úrazové odškodné vzniká podle § 81 odst 2 zák. o nár. poj. dnem, kdy ztráta výdělečné schopnosti nabude trvalé povahy, nejpozději však uplynutím jednoho roku od skončení ošetřování v nemoci. Z posudku krajské posudkové komise důchodového zabezpečení plyne, a lidový soud to také