Input:

133/1968 Sb., Vyhláška Ústřední rady odborů o kolektivních smlouvách, platné do 25.2.1971 Archiv

č. 133/1968 Sb., Vyhláška Ústřední rady odborů o kolektivních smlouvách, platné do 25.2.1971
VYHLÁŠKA
Ústřední rady odborů
ze dne 17. září 1968
o kolektivních smlouvách
Ústřední rada odborů stanoví podle § 21 zákoníku práce č. 65/1965 Sb., v dohodě s ministerstvem práce a sociálních věcí a ústředními výbory odborových svazů:
Čl. 1
Uzavírání kolektivních smluv
1. Kolektivní smlouvy se uzavírají ve všech hospodářských, rozpočtových a příspěvkových organizacích podnikové sféry, rozhodne-li o tom členská schůze nebo konference delegátů základní organizace Revolučního odborového hnutí. Kolektivní smlouvy nebo dohody mohou být uzavírány také mezi orgány Revolučního odborového hnutí a příslušnými orgány v nadpodnikové sféře.
2. Kolektivní smlouva se uzavírá mezi vedením organizace (orgánu) a kolektivem pracujících, zastoupených orgánem Revolučního odborového hnutí.
3. O délce období, na které se kolektivní smlouva uzavírá, o jejich změnách nebo doplňcích, popřípadě o prodloužení její platnosti se dohodnou obě smluvní strany podle konkrétních podmínek a potřeb.
4. Kolektivní smlouvy a dodatky k nim se uzavírají písemně.
5. Příprava a uzavření kolektivní smlouvy nejsou závislé na přípravě a přijetí plánu podniku. Smluvní strany je zpravidla provádějí v časovém předstihu k termínům plánovacích prací, aby vzájemné závazky, pojaté do kolektivní smlouvy, aktivně ovlivnily tvorbu plánu. Obdobně se postupuje i při uzavírání kolektivních smluv nebo dohod v nadpodnikové sféře.
Čl. 2
Obsah kolektivních smluv
1. Předmětem smluvní úpravy jsou otázky vzájemných vztahů mezi smluvními stranami, vyplývající z účasti na společenské práci, které jsou zákonem nebo jiným obecným právním předpisem upraveny pouze rámcově, nebo jimi nejsou vůbec upraveny.
2. Kolektivní smlouva obsahuje ustanovení týkající se oblasti rozdělení a tvorby důchodu, zejména dohody o jeho použití na mzdy, na další rozvoj organizace a na kulturní, sociální a jiné potřeby pracovníků.
3. V oblasti hmotné zainteresovanosti kolektivní smlouva zahrnuje zejména:
a)  dohodnutý růst mezd a platů jednotlivých kategorií pracovníků a zásady diferenciace mezi kategoriemi a uvnitř kategorií;
b)  ustanovení o dohodnutých změnách mzdových forem, výkonových forem a prémiových řádů;
c)  konkrétní úpravy těch mzdových ustanovení, která podle platných předpisů patří do pravomoci organizací, uzavírajících kolektivní smlouvy;
d)  zásady pro rozdělování podílů na hospodářských výsledcích vnitropodnikových útvarů a celé organizace a zásady pro poskytování mimořádných odměn a odměn z fondu vedoucích;
e)  řešení důsledků změn ve výdělkových možnostech, které vyplynou z předpokládaného provedení racionalizačních opatření, ze zavádění nové techniky a ze zrušení neefektivních provozů;
f)  v rozpočtových organizacích ustanovení o rozdělení mzdového fondu.
4. V oblasti pracovních a životních podmínek pracovníků konkretizuje kolektivní smlouva sociální program organizace:
a)  zaměřuje se především na zlepšování pracovního prostředí a humanizace práce, na zajištění ochrany zdraví a bezpečnosti při práci, zvláště na odstraňování škodlivých vlivů výrobní nebo provozní