Input:

133/1964 Sb., Vyhláška ministerstva dopravy o silničním přepravním řádu, ve znění účinném k 1.10.1999 Archiv

č. 133/1964 Sb., Vyhláška ministerstva dopravy o silničním přepravním řádu, ve znění účinném k 1.10.1999
VYHLÁŠKA
ministerstva dopravy
ze dne 29. června 1964
o silničním přepravním řádu
Ve znění:
Předpis č.
K datu
Poznámka
122/1979 Sb.
(k 1.1.1980)
ruší § 9
74/1981 Sb.
(k 1.9.1981)
mění, doplňuje
106/1984 Sb.
(k 1.1.1985)
mění, doplňuje
513/1991 Sb.
(k 1.1.1992)
mění, omezuje použitelnost § 70
71/1999 Sb.
(k 1.10.1999)
omezuje použitelnost, od 1. 10. 1999 se nepoužije pro silniční osobní přepravu
Ministerstvo dopravy v dohodě se zúčastněnými ústředními orgány stanoví podle § 7 a 19 vl. nař. č. 36/1951 Sb., jímž se provádí zákon o úpravě podnikání v silniční dopravě, a k provedení příslušných ustanovení občanského zákoníku č. 40/1964 Sb. a hospodářského zákoníku č. 109/1964 Sb.:
Obecná ustanovení
§ 1
(1)  Silniční přepravní řád (dále jen „přepravní řád”) podrobně upravuje práva a povinnosti i odpovědnost při přepravě silničními vozidly pro cizí potřebu mezi organizacemi a osobami zúčastněnými na přepravě (§ 3); neupravuje ceny a cenové podmínky1) .
(2)  Přepravní řád neplatí
a)  pro hromadnou přepravu osob autobusy zahrnutou do městské hromadné přepravy osob2) ,
b)  pro silniční přepravu prováděnou v rámci sdružené přepravy společně s jiným druhem dopravy, pokud byly pro sdruženou přepravu vydány samostatné přepravní podmínky3) ,
c)  pro přepravy, pro něž platí mezinárodní úmluvy.
(3)  Pro přepravu pro cizí potřebu provedenou při stavu nouze nebo jako občanská výpomoc platí ustanovení přepravního řádu, jen bylo-li tak dohodnuto.
§ 2
Ustanovení přepravního řádu musí být uplatňována tak, aby byl zajišťován zájem celé společnosti, a aby úkoly silniční dopravy plánované k uspokojování přepravních potřeb občanů a organizací byly plněny s největší hospodárností.
§ 3
Organizacemi a osobami zúčastněnými na přepravě silničním vozidlem pro cizí potřebu jsou
a)  organizace nebo osoba, která provádí přepravu osob a věcí pro cizí potřebu (dále jen „dopravce”),
b)  v přepravě osob cestující, a pokud jde o nepravidelnou hromadnou přepravu osob, objednatel a účastníci této přepravy,
c)  v nákladní dopravě přepravce, tj. organizace, která je povinna uplatňovat v návrzích přepravních plánů požadavky na přepravu, odesílatel (osoba nebo organizace, která uzavírá přepravní smlouvu s dopravcem) a příjemce zásilky.
§ 4
Ministerstvo dopravy může po projednání se zúčastněnými ústředními orgány vydat k jednotlivým ustanovením přepravního řádu podrobnější přepravní podmínky, které uveřejní v Přepravním a tarifním věstníku ministerstva dopravy.
ČÁST PRVNÍ
PŘEPRAVA OSOB
Základní ustanovení
§ 5
Přeprava osob se provádí jako hromadná nebo nehromadná a jako pravidelná nebo nepravidelná, a to zásadně vozidly, která jsou pro přepravu osob vyrobena a zařízena. Na nákladních automobilech a na nákladních přívěsech a návěsech lze přepravovat osoby jen výjimečně (§ 33).
§ 6
(1)  Cestující, který splní podmínky stanovené přepravním řádem a tarifem, má právo, aby ho dopravce do místa určení přepravil řádně a včas. V nepravidelné hromadné přepravě osob má právo na včasnou a řádnou přepravu objednatel přepravy, pokud splní sám i účastníci přepravy sjednané podmínky a podmínky stanovené přepravním řádem.
(2)  Cestující a v nepravidelné hromadné přepravě její účastníci jsou povinni uvědomělou kázní, dbáním pokynů dopravce, zachováním ustanovení přepravního řádu a ostatních předpisů souvisejících s přepravou osob, jakož i všeobecných pravidel socialistického soužití přispívat