Input:

131/1950 Sb., Vládní nařízení, jímž se provádí zákon o sociálním zabezpečení osob povolaných k službě v branné moci a jejich rodinných příslušníků, ve znění účinném k 1.1.1966 Garance

č. 131/1950 Sb., Vládní nařízení, jímž se provádí zákon o sociálním zabezpečení osob povolaných k službě v branné moci a jejich rodinných příslušníků, ve znění účinném k 1.1.1966
VLÁDNÍ NAŘÍZENÍ
ze dne 29. srpna 1950,
jímž se provádí zákon o sociálním zabezpečení osob povolaných k službě v branné moci a jejich rodinných příslušníků.
Ve znění:
Předpis č.
K datu
Poznámka
18/1953 Sb.
(k 1.4.1953)
mění, doplňuje
ÚZ 19/1953 Sb.
 
 
101/1961 Sb.
(k 1.9.1961)
ruší (§ 4, § 6, § 7)
101/1964 Sb.
(k 1.7.1964)
ruší (§ 9, § 10, § 15 až 24)
65/1965 Sb.
(k 1.1.1966)
ruší (§ 4 až 8)
Vláda republiky Československé nařizuje podle § 2 odst. 2 a odst. 3 písm. a), § 5 odst. 1, § 6 odst. 2, § 7 odst. 3, § 11 odst. 1, § 14 odst. 1, § 15 odst. 4, § 16 odst. 2, § 17 odst. 1 a 3, § 18 odst. 1 a § 20 odst. 2 zákona č. 64/1950 Sb., o sociálním zabezpečení osob povolaných k službě v branné moci a jejich rodinných příslušníků (dále jen „zákon“):
ČÁST PRVNÍ.
Všeobecná ustanovení a rozsah platnosti.
§ 1.
Úvodní ustanovení.
Sociální zabezpečení podle tohoto nařízení se poskytuje osobám povolaným k službě v branné moci (dále jen „povolané osoby“) a jejich rodinným příslušníkům tak, aby se povolané osoby mohly plně věnovat této své vrcholné občanské povinnosti.
§ 2.
Služba v branné moci.
Službou v branné moci se podle § 2 odst. 2 zákona rozumí:
1. základní služba (§ 27 branného zákona č. 92/1949 Sb.),
2. náhradní služba (§ 28 téhož zákona),
3. další služba (§ 37 téhož zákona),
4. vojenská cvičení (§ 39 téhož zákona),
5. mimořádná služba mimo dobu branné pohotovosti státu (§ 46 odst. 1 téhož zákona) a mimořádná služba za branné pohotovosti státu (§ 47 odst. 1 a § 49 odst. 2 téhož zákona),
6. zvláštní služba vyjma zvláštní službu příslušníků Sboru národní bezpečnosti ve vojsku (§ 46 odst. 2 téhož zákona) a
7. osobní úkony pro potřeby branné moci (§ 45 téhož zákona).
§ 3.
Rodinní příslušníci.
(1) Za rodinného příslušníka se v zákoně a v tomto nařízení vyjma jejich část čtvrtou pokládají, žijí-li v společné domácnosti s povolanou osobou:
a) manželka (manžel),
b) družka (druh), pokud povolaná osoba nemá manželky (manžela), žije s družkou (druhem) ve společné domácnosti v den stanovený k nastoupení služby aspoň 6 měsíců nebo narodí-li se družce dítě, jehož otcem je povolaná osoba, a lze-li z dosavadního způsobu života obou soudit na jejich trvalé soužití,
c) děti vlastní, nevlastní a osvojené do dokonaného 16. roku,
d) děti ve věku od 16. do 25. roku, připravují-li se soustavně na budoucí životní povolání studiem nebo jiným školením (výcvikem),
e) děti bez věkového omezení, nemohou-li si pro tělesnou nebo dušení vadu vlastní prací opatřit výživu nebo je-li na ně vyplácen rodinný přídavek, přídavek na děti nebo výchovné.
(2) Za rodinné příslušníky ve smyslu odstavce 1 se dále pokládají, je-li povolaná osoba zavázána poskytovat jim příspěvek na úhradu osobních potřeb nebo pokud jsou na takovém příspěvku podstatně závislí,
a) rodiče, prarodiče, osoby, které o povolanou osobu jako rodiče pečovaly, tchán, tchýně,
b) děti svěřené povolané osobě do péče nahrazující péči rodičů, sourozenci a vnuci za podmínek uvedených v odstavci 1 písm. c) až e), žijí-li v den stanovený k nastoupení služby s povolanou osobou ve společné domácnosti aspoň 6 měsíců,
c) sestra nebo dcera povolané osoby, vede-li jí domácnost