Input:

R 13/1966; Sociální zabezpečení Garance

č. 13/1966 Sb. rozh.
Byl-li navrhovateli přiznán důchod v základní výměře, pak pro zjištění základu pro výpočet zvláštní daně z důchodu je bezvýznamné, že pracovníku byla započtena doba odbojové činnosti, zvláštní dani z důchodu podléhá v takovém případě celý důchod navrhovatelův.
(Rozhodnutím odpůrce byl navrhovateli starobní důchod, přiznaný od 1. 1. 1962 v částce 876,- Kčs, zdaněn zvláštní daní z důchodu v částce 20,- Kčs. Proti tomuto rozhodnutí podal navrhovatel opravný prostředek, v němž namítal, že zdanění je neoprávněné, protože je ze zdanění třeba vyloučit zvýšení důchodu za dobu odbojové činnosti. Protože pak navrhovateli vznikl nárok na starobní důchod jen v důsledku započtení odbojové činnosti v době od 28. 3. 1939 do 12. 8. 1945, zastával navrhovatel názor, že jeho starobní důchod vůbec nepodléhá zvláštní dani z důchodu.
Městský soud v Praze rozhodnutí odpůrce zrušil s odůvodněním, že při výpočtu zvláštní daně z důchodu je nutno dobu odbojové činnosti vyloučit, a to i tehdy, když tato doba neměla vliv na zvýšení důchodu.
Nejvyšší soud rozhodl ke stížnosti pro porušení zákona, podané předsedou Nejvyššího soudu, že usnesením Městského soudu v Praze byl porušen zákon, a toto usnesení zrušil.
Z odůvodnění:
Podle § 10 zák. č. 55/1956 Sb., skládá se starobní důchod ze základní výměry, která podle pracovní kategorie činí 50 % až 60 % průměrného ročního výdělku, a ze zvyšovacích částek ve výši 1 % až 2 % podle § 10 odst. 2 cit. zák., ze zvyšovacích částek v této výši při dalším zaměstnání důchodce po vzniku nároku na starobní důchod podle § 2 odst. 2 vl. nař. č. 19/1959 Sb. a případně ze zvyšovacích částek ve výši 4 % průměrného ročního výdělku